Převislý čimišník je velmi mrazuvzdorná dřevina, která v běžných středoevropských podmínkách nepotřebuje složitou zimní ochranu. Jeho odolnost však neznamená, že zimní období lze zcela přehlížet. Nejcitlivější bývají mladé výsadby, rostliny v nádobách a exempláře oslabené špatnou péčí. Správná příprava na zimu pomáhá chránit kořeny, kmínek, místo roubování i převislou korunu.
Přirozená mrazuvzdornost a limity odolnosti
Čimišník stromovitý pochází z oblastí s drsnými klimatickými podmínkami. Díky tomu dobře snáší nízké teploty i suchý zimní vzduch. Převislá roubovaná forma si tuto odolnost většinou zachovává. Přesto může být citlivější v místě roubování a na mladých výhonech.
Dobře vyzrálé výhony přezimují spolehlivěji. Proto není vhodné podporovat pozdní bujný růst dusíkatým hnojením. Rostlina by měla koncem léta přirozeně ukončovat růst. Vyrovnaná výživa a střídmá zálivka pomáhají pletivům vyzrát.
Mrazové poškození se může projevit zasycháním konců větví. Většinou jde o lokální problém, který lze na jaře odstranit řezem. Závažnější bývá poškození kmínku nebo roubovaného místa. To může ovlivnit celkovou vitalitu koruny.
Nebezpečné jsou také střídavé zimní výkyvy. Teplé dny a následné prudké mrazy mohou způsobit praskání pletiv. Na slunných místech se kmínek přes den zahřívá a v noci rychle chladne. U mladých rostlin může pomoci světlý ochranný obal kmínku.
Další články na toto téma
Příprava rostliny před zimou
Příprava na zimu začíná už v druhé polovině léta. Rostlinu není vhodné pozdě hnojit dusíkem. Výhony musí mít čas vyzrát a zpevnit. Pozdní měkký růst je náchylnější k namrzání.
Na podzim je vhodné odstranit poškozené a nemocné části. Silný tvarovací řez se však obvykle odkládá na vhodnější termín. Čerstvé rány těsně před zimou se mohou hojit pomaleji. Menší hygienické zásahy jsou ale možné.
Před zamrznutím půdy je dobré zkontrolovat vlhkost. Stálezelená dřevina by potřebovala zimní vodu více, ale i opadavý čimišník nesmí vstoupit do zimy extrémně vyschlý. U mladých výsadeb pomůže hlubší podzimní zálivka. Následně se půda nechá přirozeně odvodnit.
Mulč chrání kořenovou zónu před prudkými výkyvy teplot. Vhodná je štěpka, listovka nebo kompostovaná kůra. Mulč nesmí být nahrnutý přímo na kmínek. Vlhký materiál u kůry může podporovat zahnívání.
Ochrana mladých rostlin a roubovaného místa
Mladé rostliny jsou citlivější než dlouhodobě zakořeněné exempláře. Jejich kořeny ještě nepronikly hluboko do půdy. Proto hůře zvládají kombinaci mrazu, sucha a větru. První dvě zimy po výsadbě si zaslouží zvýšenou pozornost.
Místo roubování by mělo být dobře vyzrálé a zdravé. Nesmí být zakryté zeminou ani trvale vlhkým mulčem. V chladnějších polohách je možné ho chránit vzdušným materiálem. Ochrana však nesmí zadržovat vodu a podporovat plísně.
Kmínek lze chránit před mrazovými trhlinami. Použít lze jutový pás, rákosovou rohož nebo speciální chránič kmene. Materiál má být prodyšný a světlý. Plastové neprodyšné obaly nejsou vhodné.
Korunu není běžně nutné balit celou. Příliš těsné obalení může zadržovat vlhkost a deformovat větve. Pokud hrozí těžký sníh, je lepší korunu průběžně kontrolovat. Sníh se odstraňuje opatrně, aby se větve nelámaly.
Zimování rostlin v nádobách
Převislý čimišník lze pěstovat i ve velké nádobě. Takové rostliny jsou však v zimě citlivější než výsadby ve volné půdě. Kořenový bal v květináči promrzá rychleji. Proto potřebuje pečlivější ochranu.
Nádoba by měla být mrazuvzdorná a dobře odvodněná. Voda nesmí zůstávat stát u kořenů ani v podmisce. Přemokřený substrát při mrazu výrazně zvyšuje riziko poškození kořenů. Drenážní otvory musí zůstat volné.
Květináč je vhodné obalit izolačním materiálem. Pomoci může juta, kokosová rohož, bublinková fólie zvenčí nebo dřevěný obal. Rostlinu je nejlepší postavit na chráněné místo u stěny. Nádoba by neměla stát přímo na promrzající dlažbě.
I v zimě je třeba občas kontrolovat vlhkost substrátu. Rostlina sice nemá listy, ale kořeny nesmějí úplně vyschnout. Zalévá se pouze v bezmrazých dnech a střídmě. Nadbytečná voda je v zimě velmi riziková.
