Citronová pelargonie pochází z prostředí, kde není vystavena středoevropským mrazům, a proto musí zimu trávit v chráněném prostoru. Úspěšné zimování závisí na dostatku světla, nižší teplotě, omezené zálivce a pečlivé kontrole zdravotního stavu. Největší riziko představuje kombinace tepla, nedostatku světla a mokrého substrátu. Při správném režimu rostlina přečká zimu v klidu a na jaře znovu rychle obrazí.

Příprava rostliny před přenesením

S přípravou začni ještě před příchodem prvních mrazíků. Noční teploty sleduj pravidelně, protože citlivé listy může poškodit i krátké ochlazení pod bod mrazu. Rostlinu nepřenášej až po viditelném poškození, ale s dostatečným předstihem. Ideální je přesun v období, kdy jsou noci chladné, avšak stále bez mrazu.

Před přenesením důkladně prohlédni listy, stonky i povrch půdy. Zvláštní pozornost věnuj spodním stranám listů, kde se mohou ukrývat molice, svilušky nebo mšice. Napadenou rostlinu nejprve ošetři a ponech oddělenou od ostatních. Přenesení škůdců do zimoviště může způsobit rychlé rozšíření na celou sbírku.

Odstraň suché listy, odkvetlá květenství a slabé poškozené výhony. Příliš rozsáhlý řez však není nutné provádět těsně před zazimováním, pokud je rostlina zdravá a má dostatek prostoru. Silné zkrácení podporuje rašení, které je před zimním klidem nežádoucí. Vhodné je pouze lehké pročištění a zmenšení příliš rozložité koruny.

Substrát před přenesením nenechávej zcela promočený. Lehce proschlá zemina snižuje riziko hniloby v chladnějším prostředí. Zároveň však nesmí být kořenový bal vyschlý natolik, aby listy dlouhodobě vadly. Poslední venkovní zálivku načasuj podle teploty a skutečné vlhkosti půdy.

Teplota, světlo a vhodné zimoviště

Nejvhodnější je světlá místnost s teplotou přibližně mezi pěti a dvanácti stupni. Chladná veranda, světlá chodba, temperovaný skleník nebo nevytápěná zimní zahrada mohou nabídnout ideální podmínky. Při nižší teplotě rostlina zpomalí metabolismus a nepotřebuje tolik vody. Zimoviště však nesmí promrzat ani být dlouhodobě tmavé.

Na světlém místě si pelargonie udrží více listů a na jaře se rychleji obnoví. Nedostatek světla vede k blednutí, vytahování výhonů a zvýšené citlivosti k přemokření. Nádobu postav co nejblíže k čistému oknu, ale listy nenechávej dotýkat se studeného skla. Prach na oknech i listech snižuje množství využitelného světla.

V běžně vytápěném pokoji může pelargonie přezimovat pouze při opravdu dobrém osvětlení. Teploty kolem dvaceti stupňů podporují růst, který je v krátkých zimních dnech slabý a vytáhlý. Pomoci může doplňkové osvětlení umístěné v přiměřené vzdálenosti nad rostlinou. Bez něj je chladnější zimoviště obvykle spolehlivější.

Zimující rostliny nesmí být namačkané těsně vedle sebe. Dostatečné rozestupy zlepšují proudění vzduchu a usnadňují pravidelnou kontrolu. Hustě naskládané nádoby vytvářejí vlhké mikroklima, ve kterém se rychle šíří plísně. Listy by se neměly dotýkat studených stěn ani mokrých okenních rámů.

Zálivka a kontrola během zimy

Během chladného zimování zalévej výrazně méně než v létě. Substrát nech mezi jednotlivými dávkami vody proschnout hlouběji, nikdy však nenechávej kořenový bal dlouhodobě vyschlý úplně. Množství vody přizpůsob teplotě, velikosti rostliny a počtu zachovaných listů. Malá dávka v delším intervalu bývá bezpečnější než časté vydatné zalévání.

Vodu nalévej přímo na substrát a snaž se nesmáčet listy ani bázi stonků. Po zalití zkontroluj, zda přebytek volně odtekl z nádoby. Vodu z podmisky vždy vylij, protože v chladu se spotřebovává velmi pomalu. Trvale mokré kořeny jsou nejčastější příčinou zimních ztrát.

Během zimy rostlinu zpravidla nehnoj. Při nízké teplotě a slabém růstu nedokáže živiny efektivně využívat a soli se hromadí v substrátu. Výjimkou může být teplé, intenzivně osvětlené pěstování s aktivním růstem. I tehdy však používej jen slabou dávku a v delších intervalech.

Alespoň jednou týdně zkontroluj listy, vrcholy a povrch zeminy. V suchém vytápěném vzduchu se mohou rychle množit svilušky, zatímco ve vlhku hrozí plísně. První napadené listy ihned odstraň a rostlinu izoluj. Včasná reakce zabrání rozšíření problému během období, kdy je pelargonie přirozeně oslabená.

Jarní probuzení a návrat ven

Na přelomu zimy a jara se prodlužují dny a rostlina začíná vytvářet nové výhony. V této době postupně zvyšuj zálivku, ale stále se řiď rychlostí vysychání. Příliš rychlé zavodnění studeného substrátu může poškodit kořeny. Nejprve musí být patrné, že rostlina skutečně obnovila aktivní růst.

Jaro je vhodnou dobou pro tvarovací a omlazovací řez. Odstraň slabé, suché, poškozené a příliš vytáhlé zimní výhony. Zdravé větve zkrať nad listovým uzlem tak, aby mohla vzniknout kompaktní koruna. Odříznuté mladé vrcholy lze využít jako materiál pro množení.

Podle stavu kořenů rostlinu přesaď do čerstvého substrátu nebo vyměň alespoň jeho horní část. Přesazení je nutné zejména tehdy, pokud zemina slehla, zapáchá nebo špatně přijímá vodu. Nová nádoba má být jen o něco větší než původní. Po zákroku začni hnojit až po objevení nových zdravých listů.

Ven přenes pelargonii teprve po odeznění mrazů a postupně ji otužuj. První dny ji chraň před ostrým poledním sluncem, silným větrem a studenými nocemi. Doba pobytu venku se může den po dni prodlužovat. Po přizpůsobení získají nové listy pevnější strukturu a rostlina zahájí plný sezonní růst.