Převislá rtěnkovka se vysazuje jinak než běžné pokojové rostliny s mohutným kořenovým systémem. Její kořeny jsou jemnější, citlivé na nedostatek vzduchu a špatně snášejí dlouhodobé přemokření. Při výsadbě je proto důležité zvolit propustný substrát, vhodnou velikost nádoby a šetrný postup. Množení je nejúspěšnější pomocí vrcholových nebo stonkových řízků, které při teplu a vyšší vlhkosti dobře zakořeňují.
Tato rostlina má přirozeně převislý růst, proto se nejčastěji vysazuje do závěsných květináčů. Vhodné jsou i vyšší nádoby na polici, kde mohou výhony volně splývat. Nádoba nesmí být příliš hluboká a bez odtoku, protože přebytečná voda je pro kořeny riziková. Při správném založení rostlina rychleji obrůstá a snáze vytváří hustý vzhled.
Množení se vyplatí nejen kvůli získání nových rostlin, ale také kvůli obnově starších exemplářů. Staré výhony mohou časem vyholovat a ztrácet dekorativní hodnotu. Řízkováním lze vytvořit mladé, vitální rostliny s kompaktním růstem. Zároveň je možné do jednoho květináče vysadit více zakořeněných řízků a dosáhnout plnějšího efektu.
Nejlepší doba pro výsadbu a množení je jaro nebo začátek léta. Rostlina má v tomto období dostatek světla a rychleji regeneruje. Podzimní množení je možné, ale zakořeňování bývá pomalejší. V zimě se množení provádí jen při dobrém přisvětlení a stabilní teplotě.
Výběr nádoby a substrátu
Pro výsadbu je nejvhodnější nádoba s několika odtokovými otvory. Plastový květináč drží vlhkost déle, zatímco terakota rychleji vysychá. U převislé rtěnkovky bývá praktičtější lehčí závěsná nádoba, která nepřetěžuje hák ani polici. Důležitější než materiál je však správná drenáž a přiměřená velikost.
Další články na toto téma
Substrát musí být vzdušný, lehký a strukturálně stabilní. Dobře funguje směs rašelinového nebo kokosového základu s perlitem a jemnou kůrou. Přidat lze i menší podíl kvalitního kompostu, pokud směs nezatíží. Příliš jemný a hutný substrát se po několika zálivkách slehne a začne dusit kořeny.
Velikost květináče by měla odpovídat kořenovému balu. Příliš velká nádoba drží přebytečnou vodu a zpomaluje prokořenění. Mladé řízky se často lépe ujímají v menších nádobách, kde lze vlhkost lépe kontrolovat. Při přesazení starší rostliny stačí zvětšit průměr květináče jen o několik centimetrů.
Na dno nádoby lze dát tenkou vrstvu hrubšího materiálu, ale nesmí nahrazovat propustný substrát. Samotná drenážní vrstva nevyřeší problém, pokud je zbytek směsi těžký a přemokřený. Úspěch výsadby stojí hlavně na dobré struktuře celého kořenového prostoru. Kořeny potřebují po zálivce vodu i vzduch současně.
Správný postup při výsadbě
Před výsadbou je vhodné rostlinu opatrně vyjmout ze staré nádoby a zkontrolovat kořeny. Zdravé kořeny jsou světlé až světle hnědé, pevné a bez zápachu. Měkké, tmavé nebo mazlavé části je nutné odstranit čistými nůžkami. Pokud je kořenový bal příliš mokrý, pomůže nechat ho krátce oschnout na savém podkladu.
Další články na toto téma
Do nové nádoby se nasype část substrátu tak, aby rostlina seděla ve stejné výšce jako předtím. Příliš hluboká výsadba může podporovat zahnívání báze výhonů. Kořenový bal se zasype směsí a jemně se přitlačí prsty. Substrát se nesmí silně udusávat, protože by ztratil vzdušnost.
Po výsadbě se rostlina zalije mírně, aby substrát dosedl ke kořenům. Voda má volně odtéct odtokovými otvory. Přebytečná voda v obalu se vždy vylije. První dny po přesazení je vhodné chránit rostlinu před přímým sluncem a průvanem.
Hnojení se po přesazení nespouští okamžitě. Čerstvý substrát obvykle obsahuje určitou zásobu živin. Rostlina navíc potřebuje čas na obnovu kořenových špiček. S lehkým přihnojováním je lepší začít až po několika týdnech, kdy se objeví nový růst.
Množení řízky
Nejjednodušší způsob množení je řízkování zdravých výhonů. Řízek by měl mít několik uzlů a délku přibližně 8 až 12 centimetrů. Spodní listy se odstraní, aby nezahnívaly v substrátu nebo ve vodě. Řez se provádí čistým ostrým nástrojem těsně pod uzlem.
Řízky lze zakořeňovat ve vodě nebo přímo v lehkém substrátu. Ve vodě je výhodou snadná kontrola tvorby kořenů. V substrátu si řízek zvyká od začátku na pevné prostředí a často vytvoří odolnější kořeny. Obě metody mohou být úspěšné, pokud je teplo, světlo a čistota.
Při zakořeňování v substrátu je vhodná směs perlitu, kokosového vlákna a jemné rašeliny. Substrát má být vlhký, nikoli rozbahněný. Nádobu lze přikrýt průhledným krytem, který zvýší vlhkost vzduchu. Kryt je však nutné pravidelně větrat, aby se netvořila plíseň.
Kořeny se obvykle začnou tvořit během několika týdnů. Rychlost závisí na teplotě, světle a vitalitě mateřské rostliny. Jakmile řízek začne tvořit nové listy, je to dobré znamení zakořenění. Mladé rostliny se poté přesadí do malé nádoby s běžnou propustnou směsí.
Péče o mladé rostliny po zakořenění
Mladé rtěnkovky potřebují stabilní vlhkost substrátu. Jejich kořenový systém je zatím malý a rychleji reaguje na sucho i přemokření. Zalévá se menší dávkou vody, ale pravidelně podle skutečného vysychání. Přebytečná voda musí vždy odtéct.
Světlo má být jasné, ale rozptýlené. Mladé listy jsou citlivější na spálení než starší vyzrálé listy. Vhodné je východní okno nebo místo s filtrovaným světlem. Nedostatek světla vede k vytáhlému růstu a slabému větvení.
Pro hustší vzhled je možné mladé výhony zaštipovat. Zaštipování podporuje tvorbu postranních výhonů a kompaktnější habitus. Nemělo by se provádět příliš často, aby rostlina neztratila sílu. Nejlepší je odstranit jen měkký vrchol silně rostoucího výhonu.
Do jedné nádoby lze vysadit více zakořeněných řízků. Výsadba několika kusů vytvoří rychleji plný a bohatý trs. Mezi řízky však musí zůstat dost prostoru pro proudění vzduchu. Příliš hustá výsadba v mokrém substrátu může zvýšit riziko hniloby.