Čokoládová krásenka se nejlépe ujímá tehdy, když se vysazuje do teplé půdy, na slunné místo a do substrátu, který rychle odvádí přebytečnou vodu. Při výsadbě je důležité zachovat citlivý kořenový systém a nevystavit rostlinu chladovému stresu. Množení se v běžné zahradnické praxi provádí především dělením zdravých trsů, protože semena se u mnoha pěstovaných forem netvoří spolehlivě. Pečlivé načasování výsadby i množení rozhoduje o tom, zda rostlina v sezoně vytvoří bohatý a stabilní porost.
Příprava místa před výsadbou
Výsadba čokoládové krásenky začíná přípravou stanoviště. Místo by mělo být slunné, chráněné před studeným větrem a zároveň dostatečně vzdušné. Půda se musí předem prokypřit do hloubky, aby kořeny snadno prorůstaly. Utužený podklad omezuje příjem vody i živin a zvyšuje riziko zahnívání.
Do půdy je vhodné zapracovat vyzrálý kompost. Zlepší strukturu, podpoří mikrobiální život a dodá rostlině pozvolna uvolňované živiny. Pokud je půda těžká, přidává se hrubší písek, jemný štěrk nebo minerální drenážní složka. Cílem je vytvořit prostředí, které drží mírnou vlhkost, ale nezůstává rozbahněné.
Před výsadbou je dobré zkontrolovat kyselost a celkový charakter půdy. Čokoládová krásenka nejlépe prospívá v neutrální až mírně kyselé zahradní půdě. Extrémně kyselé nebo zásadité půdy mohou zhoršovat příjem některých živin. V praxi je však důležitější propustnost a stabilní teplota půdy než přesná hodnota reakce.
V nádobách se používá kvalitní substrát pro kvetoucí rostliny s přídavkem drenážního materiálu. Květináč musí být dostatečně hluboký, protože rostlina vytváří zásobní kořenové části. Malá nádoba rychle vysychá a přehřívá se, což omezuje růst. Větší nádoba poskytne stabilnější vláhové i teplotní podmínky.
Správný termín a technika výsadby
Vysazovat se má až po odeznění pozdních mrazů. Studená půda zpomaluje zakořeňování a může poškodit citlivé podzemní části. Ve středoevropských podmínkách bývá bezpečnější počkat na druhou polovinu jara. Rostliny předpěstované v interiéru je nutné postupně otužovat.
Při výsadbě se s kořeny zachází opatrně. Poškození zásobních částí může být vstupní branou pro hnilobu. Jamka má být o něco větší než kořenový bal a její dno by mělo být kypré. Rostlina se sází přibližně do stejné hloubky, v jaké rostla v nádobě.
Po zasazení se půda jemně přitlačí, aby kolem kořenů nezůstaly velké vzduchové kapsy. Nesmí se však udusat tak silně, že by ztratila propustnost. Následuje přiměřená zálivka, která pomůže propojit kořenový bal s okolní zeminou. Další zalévání se řídí skutečnou vlhkostí půdy, nikoli pevným kalendářem.
Rozestupy mezi rostlinami mají umožnit volný proud vzduchu. Příliš hustá výsadba sice rychle zaplní záhon, ale později podporuje choroby a slabší kvetení. Obvykle se vyplatí ponechat mezi rostlinami několik desítek centimetrů prostoru. Vzdušný porost je zdravější, pevnější a lépe se udržuje.
Množení dělením trsů
Dělení je nejspolehlivější způsob množení čokoládové krásenky. Provádí se na jaře, když rostlina začíná rašit, nebo při přesazování po zimním uskladnění. Mateční rostlina musí být zdravá, pevná a bez známek hniloby. Slabé nebo nemocné rostliny není vhodné množit, protože problémy se přenesou dál.
Při dělení se používá ostrý a čistý nůž. Každá oddělená část by měla mít zdravý zásobní kořen a životaschopný růstový bod. Příliš malé části se hůře ujímají a v první sezoně často kvetou slabě. Větší a dobře vyvinuté díly mají rychlejší start a lépe snášejí přesazení.
Řezné plochy je vhodné nechat krátce zaschnout. Tím se sníží riziko napadení hnilobnými organismy. Někteří pěstitelé používají také jemné poprášení dřevěným uhlím, které pomáhá povrch vysušit. Důležité je neukládat čerstvě poraněné části do mokrého substrátu.
Po výsadbě oddělků se zalévá opatrně. Nové kořeny potřebují kyslík i mírnou vlhkost, takže přemokření je nebezpečné. První týdny je vhodné chránit rostliny před extrémním horkem a silným větrem. Jakmile začnou aktivně růst, lze péči postupně přiblížit běžnému režimu.
Pěstování mladých rostlin po namnožení
Mladé rostliny potřebují stabilní podmínky, aby rychle zakořenily. Největší chybou je přehnaná péče v podobě nadměrné zálivky a silného hnojení. Čerstvě rozdělená rostlina má omezený kořenový systém, a proto nedokáže využít velké množství živin. Mírnost je v této fázi důležitější než snaha urychlit růst.
První přihnojení se provádí až po zřetelném zakořenění. Pozná se podle nových listů, pevnějších výhonů a celkově svěžího vzhledu. Vhodná j
