Pěstování patisonu může být občas boj s neviditelnými nepřáteli a drobnými tvory, kteří si na tvých rostlinách chtějí pochutnat. Choroby a škůdci dokážou během několika dní zničit celou tvou snahu, pokud nepodnikneš preventivní kroky nebo včas nezasáhneš. Musíš být pozorným pozorovatelem a vnímat každou změnu barvy listu nebo podezřelý otvor v plodu. V tomto článku si probereme ty nejčastější hrozby, které na tvé patisony v zahradě číhají, a naučíme se, jak s nimi efektivně a ideálně šetrně bojovat.
Padlí tykvovitých je pravděpodobně nejrozšířenější chorobou, která patisony napadá zejména v druhé polovině léta za teplého a vlhkého počasí. Poznáš ho podle typického bílého moučnatého povlaku na horní straně listů, který se rychle šíří na celou rostlinu. Napadené listy postupně hnědnou, zasychají a odumírají, což rostlinu silně oslabuje a snižuje její schopnost vyživovat plody. Jako prevence funguje dostatečný rozestup mezi rostlinami a zálivka přímo ke kořenům, aby listy zůstaly suché. Při prvních příznacích můžeš použít postřik z přesličky rolní nebo slabý roztok sody bikarbony.
Plíseň okurková je dalším strašákem, který se projevuje žlutými skvrnami na listech, které jsou jasně ohraničené listovou žilnatinou. Na spodní straně těchto skvrn se za vlhka tvoří šedofialový povlak spor, které se větrem snadno šíří na sousední rostliny. Tato choroba je velmi agresivní a dokáže porost zlikvidovat během velmi krátké doby, zejména po delších deštích. Pokud nechceš používat chemické fungicidy, zaměř se na pěstování odolnějších odrůd a odstraňování napadených částí hned v počátku. Důležité je také větrat skleníky nebo fóliovníky, pokud patisony pěstuješ pod zakrytím.
Mšice jsou drobným, ale velmi nepříjemným škůdcem, který se usazuje na spodní straně listů a na mladých výhonech, ze kterých saje šťávu. Rostlina se v důsledku jejich působení deformuje, listy se kroutí a zpomaluje se růst celé sazenice. Mšice navíc vylučují lepkavou medovici, na které se následně tvoří černě, a co je horší, mohou přenášet nebezpečné virové mozaiky. Proti mšicím skvěle funguje mýdlový roztok nebo výluh z kopřiv či tabáku, který aplikuj přímo na postižená místa. Přirozenými spojenci v boji proti nim jsou slunéčka sedmitečná a jejich larvy, které mšice požírají ve velkém.
Slimáci a plzáci jsou noční můrou každého zahradníka, zejména v deštivých letech, kdy dokážou přes noc sežrat mladé sazenice až k zemi. Milují křehké listy patisonů a často se pouštějí i do mladých plodů, do kterých vyžírají nevzhledné díry. Ochrana spočívá v mechanickém sběru, vytváření bariér z popela nebo písku a v používání šetrných granulovaných návnad na bázi fosforečnanu železitého. Velmi účinné je také udržovat okolí záhonů uklizené, bez hromad plevele nebo starého dřeva, kde se tito škůdci přes den schovávají. Pokud máš možnost, pořiď si na zahradu kachny indické běžce, pro které jsou slimáci vyhledávanou pochoutkou.
Další články na toto téma
Virové mozaiky jsou závažným problémem, protože na ně neexistuje žádný účinný lék a napadenou rostlinu je nutné okamžitě zlikvidovat. Projevují se světlými nebo tmavě zelenými skvrnami na listech, které vytvářejí charakteristickou mozaiku, a deformací plodů. Viry jsou přenášeny hmyzem nebo znečištěným nářadím, proto je důležité desinfikovat nůžky při práci s různými rostlinami. Prevence spočívá především v boji proti vektorům, tedy mšicím a třásněnkám, a v nákupu certifikovaného osiva. Zdravá a silná rostlina s dobrou imunitou má vždy větší šanci těmto nástrahám odolat než rostlina stresovaná suchem či nedostatkem živin.
