Zimování papouščího listu

Papouščí list, jakožto rostlina pocházející z tropických a subtropických oblastí, není v našich klimatických podmínkách mrazuvzdorný a první podzimní mrazíky pro něj znamenají jistý konec. Z tohoto důvodu je nejčastěji pěstován jako jednoletá rostlina, která se na podzim zlikviduje a na jaře se vysazují nové sazenice. Existuje však možnost, jak si tuto barevnou krásku uchovat i do další sezóny, a to jejím správným přezimováním v bezmrazém prostředí. Zimování nejenže umožňuje zachovat oblíbené a osvědčené kultivary, ale je také ekonomicky výhodné, protože si pěstitel může na jaře namnožit vlastní sazenice z přezimované matečné rostliny. Úspěšné přezimování však vyžaduje dodržení několika klíčových zásad týkajících se přípravy rostliny, výběru zimoviště a péče během zimního období.

Celý proces zimování začíná již na konci léta, kdy je třeba vybrat zdravé a silné rostliny, které chceme uchovat. Je nesmyslné snažit se zimovat rostliny slabé, napadené chorobami nebo škůdci, protože ty by zimní období s největší pravděpodobností nepřežily a mohly by navíc nakazit ostatní přezimující rostliny. Vybrané exempláře je nutné včas, ještě před příchodem prvních mrazů, připravit na přesun do interiéru. Tento přesun představuje pro rostlinu určitý šok, a proto je důležité postupovat citlivě a poskytnout jí co nejlepší podmínky pro adaptaci.

Během zimy rostlina přechází do stavu vegetačního klidu, což znamená, že výrazně omezí svůj růst. Tomu je třeba přizpůsobit i následnou péči, která se zásadně liší od péče během letní sezóny. Klíčové je snížení zálivky a úplné vynechání hnojení. Cílem není podporovat růst, ale pouze udržet rostlinu naživu a v dobré kondici až do jara, kdy se opět probudí k životu. Správné zimování je tedy o nalezení rovnováhy mezi světlem, teplotou a vlhkostí.

Zvládnutí techniky zimování otevře nové možnosti v pěstování papouščího listu. Nejenže ušetříš za nákup nových sazenic, ale získáš také náskok na začátku sezóny, protože přezimované rostliny jsou obvykle silnější a rychleji rostou. Z matečných rostlin si navíc můžeš na jaře snadno nařízkovat velké množství mladých rostlinek a mít tak dostatek materiálu pro osázení celé zahrady nebo terasy.

Příprava rostlin na přezimování

S přípravou na zimování je třeba začít včas, ideálně na přelomu srpna a září. V tomto období je důležité postupně omezovat hnojení, zejména to dusíkaté, aby se rostlina připravila na vegetační klid. Bujný nový růst na podzim je nežádoucí, protože mladé výhony jsou slabé a náchylné k napadení chorobami během zimování. Vyber nejzdravější a nejvitálnější rostliny z tvé výsadby. Pokud jsou pěstovány v záhonu, je nutné je opatrně vyrýt s co největším a neporušeným kořenovým balem a přesadit je do květináčů odpovídající velikosti.

Před přenesením rostlin do interiéru je nezbytné je důkladně zkontrolovat na přítomnost chorob a škůdců. Prohlédni pečlivě listy (i zespodu) a stonky. Jakékoliv napadené části odstraň. Je velmi vhodné provést preventivní postřik proti škůdcům (např. mšicím, molicím) a případně i proti houbovým chorobám. Zanesení škůdců do zimoviště by mohlo mít fatální následky nejen pro papouščí list, ale i pro ostatní pokojové nebo přezimující rostliny.

Dalším důležitým krokem je radikální zpětný řez. Rostlinu seřízni přibližně o jednu až dvě třetiny její velikosti. Tento zákrok má několik výhod. Zaprvé, zmenší se objem rostliny, což usnadní její umístění v omezeném prostoru zimoviště. Zadruhé, sníží se odpařovací plocha listů, čímž se omezí ztráty vody v zimním období. A zatřetí, řez podpoří budoucí jarní větvení a omlazení rostliny. Odstraň také všechny suché a poškozené listy a stonky.

Rostliny pěstované v nádobách mají přípravu o něco jednodušší, protože odpadá nutnost přesazování. I u nich je ale nutné provést důkladnou kontrolu zdravotního stavu a zpětný řez. Po přesazení nebo seříznutí nech rostliny ještě několik dní venku na chráněném místě, aby se aklimatizovaly a zahojily řezné rány, než je přeneseš na jejich finální zimní stanoviště. Samotný přesun je nutné provést ještě předtím, než venkovní teploty klesnou pod 5-7 °C.

Výběr vhodného zimního stanoviště

Ideální zimoviště pro papouščí list by mělo být světlé a chladné, ale zároveň bezmrazé. Optimální teplota pro přezimování se pohybuje v rozmezí 5 až 12 °C. Takové podmínky lze nalézt například v nevytápěných zimních zahradách, na světlých chodbách, v garážích s oknem nebo na schodištích. Čím vyšší je teplota, tím více světla rostlina potřebuje. Pokud by byla v teple a zároveň měla málo světla, začala by tvořit slabé, vytáhlé a nehezké výhony, což by ji zbytečně vysilovalo.

Světlo je klíčovým faktorem. Nedostatek světla je jedním z nejčastějších důvodů neúspěšného přezimování. Ideální je umístění u okna orientovaného na jih nebo na západ. Pokud nemáš k dispozici dostatečně světlé a zároveň chladné místo, je možné si pomoci umělým osvětlením pomocí speciálních pěstebních zářivek nebo LED světel. Svítit je potřeba přibližně 10-12 hodin denně, aby se kompenzoval nedostatek přirozeného světla.

Naopak, přezimování v teplém obývacím pokoji s běžnou pokojovou teplotou kolem 20-22 °C není pro papouščí list příliš vhodné. V kombinaci s nedostatkem světla během krátkých zimních dnů a suchým vzduchem z ústředního topení rostlina často chřadne, opadávají jí listy a je náchylná k napadení škůdci, zejména sviluškami. Pokud není jiná možnost, je nutné zajistit co nejvíce světla a pravidelně zvyšovat vzdušnou vlhkost rosením nebo umístěním květináče na misku s vlhkými kamínky.

Při výběru stanoviště je třeba myslet také na dostatečnou cirkulaci vzduchu. Místnost by měla být občas větraná, ale rostliny by neměly být vystaveny přímému studenému průvanu, který by jim mohl uškodit. Pravidelná kontrola rostlin během zimy je samozřejmostí, abychom včas odhalili případné problémy a mohli na ně reagovat.

Péče během zimního období

Péče o papouščí list během zimy je minimalistická a jejím hlavním cílem je udržet rostlinu ve stavu vegetačního klidu. Zálivka se musí výrazně omezit. Substrát by měl být udržován spíše sušší a zalévá se až tehdy, když je na povrchu zcela proschlý. V chladném prostředí (5-12 °C) postačí zalít mírně jednou za dva až čtyři týdny. Příliš častá zálivka v kombinaci s nízkou teplotou by téměř jistě vedla k hnilobě kořenů. Vždy zalévej menším množstvím vody, aby substrát nebyl promočený.

Hnojení se během zimního období, tedy od října do konce února, zcela vynechává. Rostlina v tomto období neroste a nepotřebuje žádné dodatečné živiny. Předčasné nebo nadměrné hnojení by mohlo narušit její vegetační klid a vést k zasolení substrátu, což by poškodilo kořeny. S přihnojováním se začíná opět až na jaře, když se rostlina probouzí a začíná tvořit nové výhony.

Během zimy je důležité pravidelně kontrolovat zdravotní stav rostlin. I přes preventivní ošetření se mohou objevit škůdci, jako jsou mšice nebo svilušky, zejména pokud je zimoviště teplejší. Při prvním náznaku napadení je třeba okamžitě zasáhnout, ideálně mechanickým odstraněním nebo použitím vhodného insekticidu. Pravidelně také odstraňuj všechny opadané a suché listy ze substrátu i z rostliny, protože by se mohly stát zdrojem plísní.

Je normální, že během zimy rostlina ztratí část svých listů a nebude vypadat příliš atraktivně. Není to důvod k panice, pokud je stonek stále pevný a zdravý. Jedná se o přirozenou reakci na změněné podmínky. S příchodem jara a prodlužujícími se dny rostlina opět obrazí a získá zpět svou krásu. Trpělivost je tedy důležitou součástí úspěšného zimování.

Probouzení na jaře a množení

S koncem zimy, obvykle na přelomu února a března, je čas začít rostliny pomalu probouzet ze zimního spánku. Toho dosáhneme postupným zvyšováním teploty a mírným navýšením zálivky. Můžeš rostlinu přemístit na o něco teplejší a světlejší místo. S vyšší teplotou a delším dnem by měla rostlina začít brzy rašit nové výhony. V tomto okamžiku je vhodná doba na tvarovací a omlazovací řez. Odstraň všechny suché a slabé zimní výhony a zkrať ty zbývající, aby se podpořilo bohaté větvení.

Jakmile se objeví první známky nového růstu, je čas začít s přihnojováním. Zpočátku používej poloviční dávku hnojiva pro okrasné listové rostliny a postupně, s narůstající intenzitou růstu, přejdi na plnou dávku v doporučených intervalech. V případě potřeby je možné rostlinu přesadit do nového, čerstvého substrátu. To jí dodá potřebné živiny a prostor pro růst kořenů na nadcházející sezónu.

Jaro je také ideálním obdobím pro množení. Z nových, zdravých výhonů, které na přezimované rostlině vyraší, lze odebrat vrcholové řízky a nechat je zakořenit. Z jedné matečné rostliny tak snadno získáš desítky nových sazenic. Postup je stejný jako při množení během léta: řízky o délce 5-10 cm se spodními listy odstraněnými se píchají do vlhkého množárenského substrátu a udržují se v teple a vlhku. Tímto způsobem si zajistíš dostatek rostlin pro novou sezónu.

Než rostliny opět umístíš na venkovní stanoviště, je naprosto nezbytné je znovu otužovat. Po dlouhé zimě v interiéru jsou choulostivé a přímé slunce by je mohlo popálit. Postupně je zvykej na venkovní podmínky, podobně jako na jaře u mladých sazenic. Ven je natrvalo přemísti až po odeznění nebezpečí posledních mrazíků. Správně přezimovaná a na jaře připravená rostlina bude mít skvělý start do nové sezóny a odmění se ti bujným růstem a zářivými barvami.

_{📷 Flickr / Szerző: cultivar413 / Licence: CC BY 2.0}