Zimování hlohyně

Hlohyně šarlatová je stálezelený keř, což znamená, že si své listy ponechává po celý rok. Tato vlastnost ji činí atraktivní i v zimních měsících, kdy většina zahrady odpočívá. Zároveň to však s sebou přináší specifické nároky na péči během chladného období. Přestože je obecně považována za plně mrazuvzdornou rostlinu, správná příprava na zimu a vhodná péče během ní mohou výrazně ovlivnit její kondici a zajistit, že na jaře vstoupí do nové sezóny silná a zdravá. Zimování není jen o ochraně před mrazem, ale také o zajištění dostatečné vlhkosti a ochraně před zimním sluncem a větrem.

Podzimní příprava je základním kamenem úspěšného přezimování hlohyně. Již od konce léta je důležité omezit hnojení dusíkem, který podporuje růst nových, měkkých výhonů. Tyto výhony by do zimy nestihly dostatečně vyzrát (zdřevnatět) a byly by velmi náchylné k poškození mrazem. Naopak, na přelomu srpna a září je vhodné aplikovat hnojivo s vyšším obsahem draslíku, tzv. podzimní hnojivo. Draslík podporuje vyzrávání rostlinných pletiv a zvyšuje jejich odolnost vůči nízkým teplotám.

Dalším důležitým krokem je důkladné vyčištění okolí keře. Veškeré spadané listí, opadané plody a další rostlinné zbytky je nutné shrabat a odstranit. V tomto materiálu by mohly přezimovat zárodky houbových chorob (například strupovitosti) a vajíčka škůdců. Udržování čistoty pod keřem je jednoduché, ale velmi účinné preventivní opatření, které ti ušetří mnoho starostí v následující sezóně. Tuto organickou hmotu je nejlepší zlikvidovat, například spálením, a nedávat ji na kompost, pokud existuje podezření na přítomnost chorob.

Před příchodem prvních silnějších mrazů je klíčové rostlinu důkladně zalít. Toto platí zejména v případě, že byl podzim suchý. Stálezelené rostliny, jako je hlohyně, odpařují vodu z listů i v zimě, a pokud nemají dostatečnou zásobu vláhy v půdě, hrozí jim uschnutí. Vydatná podzimní zálivka zajistí, že půda v okolí kořenů bude dostatečně nasycená vodou a rostlina bude mít z čeho čerpat během zimních měsíců.

Posledním krokem podzimní přípravy je aplikace mulče. Vrstva organického materiálu, jako je drcená kůra, listí, štěpka nebo chvojí, rozprostřená v okolí kořenového krčku pomáhá chránit kořenový systém před promrznutím. Mulč funguje jako izolační vrstva, která zmírňuje teplotní výkyvy v půdě a udržuje v ní stabilnější vlhkost. Vrstva by měla být vysoká přibližně 5 až 10 centimetrů a neměla by se přímo dotýkat kmene, aby nedocházelo k hnilobě.

Ochrana před mrazem a větrem

Mladé a čerstvě vysazené rostliny jsou na mráz a zimní podmínky mnohem citlivější než starší, dobře zakořeněné keře. Proto je v prvních dvou až třech letech po výsadbě vhodné věnovat jejich ochraně zvýšenou pozornost. Nejjednodušší a nejúčinnější ochranou je obalení celé rostliny bílou netkanou textilií. Ta rostlinu chrání nejen před silným mrazem, ale také před ostrým zimním sluncem a vysušujícím větrem, které jsou pro stálezelené dřeviny často nebezpečnější než samotný mráz.

Netkanou textilii instaluj až v době, kdy se očekávají silnější a trvalejší mrazy, obvykle koncem listopadu nebo začátkem prosince. Předčasné zakrytí není žádoucí. Textilii volně omotej kolem keře a upevni ji provázkem tak, aby se nedotýkala listů, pokud je to možné. Je důležité použít prodyšný materiál, jako je právě netkaná textilie, a vyhnout se igelitu nebo jiným neprodyšným materiálům, pod kterými by se rostlina mohla zapařit a mohly by se na ní šířit houbové choroby.

Starší, dobře zavedené keře hlohyně jsou obvykle plně mrazuvzdorné a speciální ochranu nadzemní části již nevyžadují. Výjimkou mohou být rostliny pěstované na extrémně větrných a nechráněných stanovištích. I zde může být použití netkané textilie nebo instalace dočasné zástěny proti větru prospěšné. Vždy je lepší myslet na prevenci, než na jaře řešit škody způsobené zimou.

Na jaře, když pomine nebezpečí silných mrazů (obvykle v březnu), je čas zimní ochranu odstranit. S odstraňováním nespěchej, ale ani ho zbytečně neoddaluj. Je ideální provést to za oblačného dne, aby si rostlina postupně zvykla na přímé sluneční paprsky a nedošlo k jejímu popálení. Po odstranění krytu keř zkontroluj a odstraň případné poškozené nebo namrzlé větvičky.

Zimní zálivka

Zimní zálivka je často podceňovaný, ale pro stálezelené rostliny naprosto klíčový úkon. Jak již bylo zmíněno, hlohyně odpařuje vodu svými listy po celý rok. Během zimních měsíců, zejména za slunečných a větrných dnů, může být odpar vody značný. Pokud je půda promrzlá, kořeny nemohou vodu přijímat a doplňovat, což vede k tzv. fyziologickému suchu. Rostlina pak doslova uschne, i když je kolem ní sníh. Listy začnou hnědnout a opadávat, což si mnozí mylně vysvětlují jako poškození mrazem.

Proto je nezbytné hlohyni zalévat i v zimě. Zálivku prováděj v obdobích, kdy teplota vystoupí nad bod mrazu a půda není zmrzlá. Využij oblevy a teplejší dny k tomu, abys rostlině doplnil zásoby vody. Zalévej vydatně, aby se voda dostala do hlubších vrstev půdy k hlavním kořenům. Četnost zálivky závisí na průběhu zimy – pokud je zima suchá a bez sněhové pokrývky, bude potřeba zalévat častěji.

Voda použitá k zálivce by neměla být ledová, ideálně by měla mít teplotu okolního prostředí. Zalévej nejlépe dopoledne, aby rostlina měla dostatek času vodu přijmout, než teploty opět klesnou pod nulu. Vyhni se zalévání na zmrzlou půdu, protože voda by se nevsákla a mohla by na povrchu vytvořit ledovou krustu, která by kořenům ještě více uškodila.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat rostlinám pěstovaným v nádobách. Substrát v nádobě promrzá mnohem rychleji a do větší hloubky než volná půda v zahradě. Proto je u těchto rostlin riziko vyschnutí v zimě ještě vyšší. Pravidelná kontrola vlhkosti substrátu a zálivka během oblevy jsou u nádobových rostlin naprostou nutností pro jejich úspěšné přezimování.

Zimování v nádobách

Pěstování hlohyně v nádobách je stále populárnější, ale zimování takových rostlin vyžaduje specifickou péči. Kořenový systém v nádobě je mnohem více vystaven mrazu a teplotním výkyvům než v zemi. Proto je ochrana kořenového balu před promrznutím absolutní prioritou. Promrznutí celého balu může kořeny nevratně poškodit a vést k úhynu celé rostliny.

Existuje několik způsobů, jak nádobu s rostlinou ochránit. Jednou z možností je zapustit celou nádobu do země na chráněném místě v zahradě. Zemina bude fungovat jako přirozená izolace. Pokud to není možné, je třeba nádobu důkladně zaizolovat. Můžeš ji obalit bublinkovou fólií, jutovinou, polystyrenem nebo starými dekami. Důležité je zaizolovat nádobu ze všech stran, včetně dna – postav ji například na polystyrenovou desku, aby chlad nešel odspodu.

Další možností je přemístění nádoby na chráněné, nevytápěné místo, jako je studená garáž, sklep, zimní zahrada nebo zasklená lodžie. Místo by mělo být světlé, aby rostlina měla dostatek světla, ale teplota by se měla pohybovat jen mírně nad nulou. V takovém prostředí rostlina omezí své životní funkce na minimum a bezpečně přečká zimu. I na takovém místě je však nutné nezapomínat na občasnou, velmi mírnou zálivku, aby substrát úplně nevyschl.

Během zimy je třeba pravidelně kontrolovat stav rostliny i substrátu. I přes veškerou péči se může stát, že některé větvičky namrznou. To není důvod k panice. Na jaře, po odstranění zimní ochrany, stačí provést zdravotní řez a odstranit všechny poškozené části. Rostlina obvykle velmi dobře regeneruje a brzy obrazí novými výhony. Správné zazimování je investicí, která se ti na jaře vrátí v podobě zdravé a vitální rostliny.