Výsadba a množení mandloně nízké

Správně provedená výsadba je základním kamenem pro budoucí zdraví a vitalitu mandloně nízké. Tento nenáročný keř sice dokáže prosperovat v různých podmínkách, ale pečlivá příprava stanoviště a správný postup při sázení mu poskytnou ten nejlepší start do života. Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu je podzim, od konce září do zámrazu, nebo brzké jaro, ihned po rozmrznutí půdy. Podzimní výsadba je často preferována, protože rostlina má dostatek času na zakořenění před příchodem letních veder, což jí umožňuje lépe zvládat případné sucho v první sezóně.

Před samotnou výsadbou je nezbytné důkladně připravit stanoviště. Místo je třeba pečlivě odplevelit, a to zejména od vytrvalých plevelů, jako je pýr nebo bršlice, které by mohly mladé rostlině konkurovat. Výsadbová jáma by měla být výrazně větší než kořenový bal sazenice, ideálně dvakrát širší a o něco hlubší. Tím zajistíme, že kořeny budou moci snadno prorůstat do okolní, nakypřené půdy. Na dno jámy je vhodné umístit drenážní vrstvu z hrubého písku nebo jemného štěrku, zvláště pokud je půda v zahradě těžší a méně propustná.

Při přípravě půdy pro zasypání kořenového balu je vhodné vylepšit původní zeminu. Smíchání vykopané zeminy s kvalitním kompostem nebo zahradnickým substrátem dodá rostlině potřebné živiny pro počáteční růst a zlepší strukturu půdy. Před umístěním sazenice do jámy je dobré zkontrolovat její kořenový systém. Pokud je kořenový bal příliš hustý a kořeny se točí dokola, je vhodné ho jemně narušit rukama, aby se kořeny lépe rozprostřely do stran. Rostlinu sázíme tak hluboko, jak rostla v kontejneru, kořenový krček by měl být v úrovni okolního terénu.

Po umístění sazenice do jámy a jejím zasypání připravenou zeminou půdu kolem rostliny opatrně, ale pevně ušlapeme, aby se odstranily vzduchové kapsy a zajistil se dobrý kontakt kořenů s půdou. Následně vytvoříme kolem rostliny malou závlahovou mísu z půdy, která pomůže udržet vodu v blízkosti kořenů. Závěrečným, ale naprosto klíčovým krokem je vydatná zálivka. I když je půda vlhká, je nutné rostlinu zalít velkým množstvím vody (alespoň 10 litrů), aby se půda dobře propojila s kořenovým balem a rostlina měla dostatek vláhy pro první dny na novém stanovišti.

Výběr a příprava sazenice

Kvalita sazenice má zásadní vliv na úspěšnost výsadby a budoucí růst keře. Při výběru v zahradnictví dáváme přednost rostlinám s dobře vyvinutým kořenovým systémem a silnými, zdravými výhony. Ideální je kontejnerovaná sazenice, protože její kořenový systém je při výsadbě minimálně narušen, což usnadňuje a urychluje její ujmutí. Vyhýbáme se rostlinám se zažloutlými listy, skvrnami, deformovanými větvemi nebo jakýmikoli známkami napadení škůdci. Silná a vitální sazenice je nejlepší investicí do budoucnosti.

Před samotnou výsadbou je důležité sazenici řádně připravit. Pokud je kořenový bal v kontejneru suchý, je nezbytné ho ponořit do nádoby s vodou a nechat ho nasáknout tak dlouho, dokud nepřestanou unikat vzduchové bubliny. Tento krok zajistí, že rostlina bude mít dostatek vláhy a lépe se adaptuje na nové prostředí. Opatrně vyjmeme rostlinu z kontejneru, snažíme se přitom co nejméně poškodit kořeny. Pokud jsou některé kořeny poškozené nebo zlomené, můžeme je čistými nůžkami zastřihnout.

Po výsadbě je možné provést lehký výchovný řez, který pomůže vyrovnat poměr mezi nadzemní a podzemní částí rostliny a podpoří její rozvětvení. Tento řez by měl být jen mírný, obvykle stačí zkrátit hlavní výhony o jednu třetinu jejich délky. Tímto zásahem stimulujeme rostlinu k tvorbě postranních výhonů a k vytvoření hustší a kompaktnější koruny. Odstraníme také všechny slabé nebo poškozené větvičky, které by rostlinu zbytečně vysilovaly.

Během první vegetační sezóny po výsadbě je nutné věnovat mladé mandloni zvýšenou pozornost. Klíčová je pravidelná kontrola vlhkosti půdy a zajištění dostatečné zálivky, zejména v obdobích sucha. Okolí rostliny udržujeme bez plevelů, které by jí braly vodu a živiny. Vrstva mulče, například z kůry nebo štěpky, pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačí růst plevelů a ochrání kořeny před extrémními teplotami. Tato počáteční péče se nám mnohonásobně vrátí v podobě zdravého a rychle rostoucího keře.

Generativní množení

Generativní množení, tedy množení pomocí semen, je u mandloně nízké možné, ale v praxi se příliš nepoužívá, zejména u pěstovaných kultivarů. Důvodem je, že potomstvo získané ze semen nemusí nést stejné vlastnosti jako mateřská rostlina, například barvu nebo velikost květů. Tato metoda je spíše zajímavá pro šlechtitele nebo pro ty, kdo chtějí experimentovat a získat větší množství rostlin pro extenzivní výsadby. Semena pro výsev je třeba sbírat z plně zralých plodů.

Aby semena mandloně nízké vyklíčila, vyžadují proces stratifikace, což je simulace zimního období. Po sběru a očištění pecek je nutné je uložit do vlhkého substrátu, například do písku nebo rašeliny, a umístit je do chladného prostředí s teplotou kolem 1–5 °C, například do lednice. Tento proces by měl trvat přibližně 3 až 4 měsíce. Stratifikace naruší dormanci semene a umožní mu na jaře vyklíčit. Bez tohoto chladového období semena obvykle nevyklíčí.

Na jaře po dokončení stratifikace se semena vysévají do výsevního substrátu do hloubky přibližně 2–3 centimetry. Výsevní misky nebo květináče umístíme na světlé a teplé místo, ideálně do skleníku nebo za okno. Substrát udržujeme neustále mírně vlhký, ale ne přemokřený. Klíčení může být nepravidelné a může trvat několik týdnů až měsíců. Jakmile semenáčky vytvoří několik pravých listů a jsou dostatečně silné, můžeme je opatrně přesadit do samostatných květináčů.

Mladé rostlinky pěstujeme v květináčích po dobu jedné až dvou vegetačních sezón, než je vysadíme na trvalé stanoviště. Během této doby jim poskytujeme pravidelnou zálivku, mírné přihnojování a ochranu před silným sluncem a mrazem. Na trvalé stanoviště do zahrady je vysazujeme až ve chvíli, kdy mají dobře vyvinutý kořenový systém a jsou dostatečně silné, aby odolaly venkovním podmínkám. Je třeba počítat s tím, že rostliny vypěstované ze semen pokvetou o několik let později než rostliny množené vegetativně.

Vegetativní množení

Vegetativní množení je u mandloně nízké nejběžnější a nejspolehlivější metodou, která zaručuje, že nové rostliny budou mít naprosto shodné vlastnosti jako mateřská rostlina. Nejjednodušším a nejpřirozenějším způsobem je oddělování kořenových odnoží. Mandloň nízká má přirozenou tendenci tvořit z kořenů nové výhony, které se objevují v okolí mateřského keře. Tyto odnože lze opatrně vyrýt i s částí kořenů a přesadit na nové místo. Ideální dobou pro tento zákrok je jaro nebo podzim.

Další velmi úspěšnou metodou je množení pomocí dřevitých řízků. Ty se odebírají v zimním období, kdy je rostlina v dormantním stavu. Vybereme zdravé, jednoleté výhony o tloušťce tužky a nařežeme je na úseky dlouhé přibližně 15–20 centimetrů. Spodní řez vedeme šikmo těsně pod pupenem, horní řez rovně nad pupenem. Takto připravené řízky můžeme zapíchat přímo na venkovní záhon do hluboko zryté a připravené půdy, nebo je nechat zakořenit v nádobách naplněných směsí písku a rašeliny. Řízky zapichujeme do substrátu tak, aby přibližně dvě třetiny jejich délky byly pod zemí.

Množení zelenými (bylinnými) řízky je další možností, která se provádí na začátku léta, obvykle v červnu. Odebíráme vrcholové části letošních, polodřevitých výhonů o délce 10–15 cm. Ze spodní části řízku odstraníme listy a konec můžeme ošetřit stimulátorem růstu. Řízky pícháme do množárenského substrátu a umístíme je do prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, například do miniskleníku nebo pod fóliový kryt. Udržování stálé vlhkosti substrátu a vzduchu je klíčové pro úspěšné zakořenění.

Hřížení je další spolehlivou, i když pomalejší metodou. Na jaře vybereme dlouhý, ohebný výhon rostoucí u země. V místě, kde se dotýká půdy, lehce nařízneme kůru a ohneme ho do předem připravené rýhy v zemi. Výhon v rýze zajistíme háčkem a zasypeme zeminou tak, aby jeho vrcholová část vyčnívala ven. Během vegetace se v místě naříznutí vytvoří kořeny. Na podzim nebo následující jaro můžeme zakořeněný výhon oddělit od mateřské rostliny a vysadit ho jako novou, samostatnou sazenici.

📷  Le.Loup.Gris, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons