Výsadba a množení bohyšky

Správná výsadba a následné množení jsou klíčovými kroky k vytvoření působivé a trvalé kolekce bohyšek v zahradě. Ačkoliv se jedná o nenáročné trvalky, pečlivá příprava a dodržení správných postupů při sázení zaručí jejich rychlé ujmutí a zdravý růst. Výsadba není pouze o umístění rostliny do země, ale o vytvoření ideálních podmínek pro její budoucí prosperitu. Porozumění technikám množení, jako je dělení trsů, pak umožňuje nejen rozšířit počet rostlin, ale také omladit starší exempláře a udržet je v optimální kondici po mnoho let.

Správný čas a postup výsadby

Ideálním obdobím pro výsadbu bohyšek je jaro, konkrétně od dubna do května, kdy již nehrozí silné mrazy a půda je dostatečně prohřátá. Rostliny mají v tomto období dostatek času na zakořenění před příchodem letních veder. Alternativním termínem je podzim, od konce srpna do konce září. Podzimní výsadba umožňuje rostlinám zakořenit v ještě teplé půdě a připravit se na jarní růst, je však nutné zajistit, aby do příchodu zimy dobře zakořenily a byly chráněny před mrazem.

Před samotnou výsadbou je nezbytné rostlinu, pokud je v kontejneru, důkladně prolít vodou. Tím se zajistí, že kořenový bal bude dobře nasycený a nebude po výsadbě odebírat vláhu z okolní půdy. Výsadbová jáma by měla být přibližně dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal rostliny. Na dno jámy je vhodné umístit vrstvu kompostu nebo dobře zetlelého hnoje, který poskytne startovací dávku živin.

Rostlinu opatrně vyjměte z kontejneru a zkontrolujte kořeny. Pokud jsou kořeny hustě propletené a tvoří pevný bal, je dobré je jemně rozrušit prsty, aby se podpořil jejich růst do stran. Bohyšku umístěte do jámy tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni okolního terénu. Příliš hluboká výsadba může vést k hnilobě kořenového krčku, zatímco příliš mělká výsadba hrozí vysycháním kořenů.

Po umístění rostliny do jámy ji zasypte připravenou zeminou, kterou jste smíchali s kompostem. Půdu kolem rostliny jemně, ale pevně upěchujte, aby se odstranily vzduchové kapsy a zajistil se dobrý kontakt kořenů s půdou. Po výsadbě je naprosto klíčové provést vydatnou zálivku, která usadí půdu a dodá rostlině potřebnou vláhu. V následujících týdnech je nutné udržovat půdu stále mírně vlhkou, dokud rostlina spolehlivě nezakoření.

Příprava půdy a stanoviště

Úspěch pěstování bohyšek začíná u správně připravené půdy. Tyto rostliny vyžadují půdu bohatou na organickou hmotu, která je schopna udržet vlhkost, ale zároveň je dostatečně propustná. Před výsadbou je proto ideální zapracovat do půdy velké množství kvalitního kompostu, listovky nebo dobře uleželého hnoje. Organický materiál nejenže dodává živiny, ale také zlepšuje strukturu půdy, ať už je příliš těžká nebo písčitá.

Před samotným rytím a přípravou je vhodné z pozemku odstranit veškerý vytrvalý plevel. Kořeny pýru, bršlice kozí nohy nebo svlačce mohou prorůstat trsy bohyšek a jejich pozdější odstraňování je velmi obtížné a může poškodit kořeny pěstovaných rostlin. Důkladné odplevelení v počáteční fázi ušetří mnoho starostí v budoucnu. Hluboké zrytí půdy navíc zajistí její provzdušnění a usnadní kořenům pronikání do hlubších vrstev.

Jak již bylo zmíněno, výběr stanoviště je pro bohyšky zásadní. Většina kultivarů prosperuje v polostínu nebo stínu, chráněna před přímým poledním sluncem. Místo by mělo být také chráněno před silným větrem, který by mohl polámat velké listy. Při plánování výsadby je nutné zohlednit konečnou velikost rostliny. Informace o výšce a šířce dospělého trsu jsou obvykle uvedeny na etiketě a je důležité ponechat rostlině dostatek prostoru pro její plný rozvoj.

Vytvoření mírně vyvýšeného záhonu může být prospěšné, zejména v oblastech s těžší půdou nebo vyšším rizikem zamokření. Vyvýšený záhon přirozeně zlepšuje drenáž a zabraňuje hromadění vody v oblasti kořenového krčku, což je prevencí proti hnilobě. Naopak v suchých oblastech může být lepší sázet do úrovně terénu nebo mírné prohlubně, aby se maximalizovalo zadržování vody v půdě. Přizpůsobení terénu specifickým podmínkám stanoviště je známkou zkušeného zahradníka.

Množení dělením trsů

Dělení trsů je nejběžnější a nejspolehlivější metodou množení bohyšek. Tento proces nejenže umožňuje získat nové rostliny, ale také slouží k omlazení starších, přestárlých trsů, které mohou uprostřed vyholovat nebo slaběji kvést. Ideální čas pro dělení je na jaře, těsně před rašením nebo když se objevují první puky. V tuto dobu má rostlina dostatek síly a nové oddělky rychle zakoření a rostou.

Samotný proces začíná opatrným vyrytím celého trsu z půdy. Je vhodné použít rycí vidle, které minimalizují poškození kořenů ve srovnání s rýčem. Po vyjmutí trsu z půdy se z kořenů opatrně odstraní přebytečná zemina, například jemným oklepáním nebo proudem vody. To umožní lépe vidět strukturu trsu a jednotlivé růstové vrcholy (srdéčka), ze kterých vyrůstají listy.

Trs lze rozdělit několika způsoby v závislosti na jeho velikosti a hustotě. Menší a volnější trsy lze často rozdělit rukama, jemným roztržením od sebe. U větších a hustších trsů bude nutné použít ostrý nůž, rýč nebo dokonce dva rycí vidle vložené zády k sobě, které poslouží jako páka k rozdělení. Každý oddělek by měl mít alespoň jeden, ideálně však několik silných růstových vrcholů a dostatečné množství zdravých kořenů.

Nově získané oddělky se ihned sázejí na připravené stanoviště do stejné hloubky, v jaké rostla původní rostlina. Po výsadbě je nezbytná důkladná zálivka. Je třeba počítat s tím, že čerstvě rozdělené rostliny mohou v první sezóně růst pomaleji, protože veškerou energii soustředí na tvorbu nového kořenového systému. V následujícím roce se však již plně projeví jejich vitalita a krása.

Další metody množení

Ačkoliv je dělení trsů nejpoužívanější metodou, existují i další způsoby, jak bohyšky množit, i když jsou méně časté. Jednou z možností je množení z listových řízků s pupenem, což je technika spíše pro zkušenější pěstitele. Na začátku léta se odebere silný list i s malou částí kořenového krčku, kde se nachází spící pupen. Tento řízek se následně zasadí do vlhkého substrátu a umístí do prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, například do miniskleníku, kde zakoření.

Další, i když zdlouhavou a méně spolehlivou metodou, je pěstování ze semen. Semena se tvoří v tobolkách po odkvětu a je nutné je sklízet, jakmile tobolky začnou hnědnout a otevírat se. Pro úspěšné klíčení vyžadují semena bohyšek stratifikaci, tedy období chladu, které simuluje zimu. Toho lze dosáhnout výsevem do venkovního výsevního záhonu na podzim nebo umělou stratifikací v chladničce po dobu několika týdnů.

Je však důležité si uvědomit, že rostliny vypěstované ze semen si téměř nikdy nezachovají vlastnosti mateřské rostliny, zejména u složitých hybridních kultivarů. Výsledkem může být zajímavá nová variace, ale častěji se semenáčky vrátí k původním botanickým formám s jednoduchými zelenými listy. Pěstování ze semen je tedy spíše experimentem pro nadšené šlechtitele než spolehlivou metodou pro zachování konkrétní odrůdy.

V posledních letech se v komerční praxi masivně využívá metoda in vitro, tedy množení z tkáňových kultur. Tato laboratorní technika umožňuje v krátkém čase vyprodukovat obrovské množství geneticky identických a zdravotně nezávadných rostlin. Pro běžného zahradníka je tato metoda nedostupná, ale díky ní se na trh dostává široká škála nových a atraktivních kultivarů. Nákup takto namnožených rostlin zaručuje pravost odrůdy a dobrý zdravotní stav.