Share

Řez a zastřihování papouščího listu

Řez a pravidelné zastřihování, odborně nazývané také zaštipování nebo pinchování, jsou naprosto klíčové pěstitelské techniky pro dosažení požadovaného vzhledu papouščího listu. Ačkoliv se může zdát, že stříhání do rostliny je kontraproduktivní, opak je pravdou. Tyto zákroky jsou nezbytné pro udržení kompaktního, hustého a dobře větveného tvaru, který je pro tuto rostlinu tak charakteristický a žádaný. Bez pravidelného řezu má papouščí list tendenci vytvářet dlouhé, tenké a málo olistěné výhony, což vede k řídkému a neuspořádanému vzhledu. Správně provedený řez naopak stimuluje rostlinu k tvorbě nových postranních výhonů, a tím podporuje její přirozenou schopnost tvořit husté, polštářovité trsy.

Cílem řezu není pouze estetické tvarování, ale má i praktický význam. Odstraňováním růstových vrcholů se zabraňuje předčasnému kvetení. Květy papouščího listu jsou malé, nenápadné a z okrasného hlediska zanedbatelné. Jejich tvorba však rostlinu stojí cennou energii, kterou by jinak mohla investovat do růstu a vybarvování listů, které jsou jejím hlavním dekorativním prvkem. Pravidelným zastřiháváním tedy směřujeme veškerou energii rostliny tam, kam chceme – do tvorby bohatého a barevného olistění.

Načasování a technika řezu se liší v závislosti na fázi růstu rostliny a na cíli, kterého chceme dosáhnout. Jinak se přistupuje k mladým sazenicím, jinak k vzrostlým rostlinám během léta a jiný typ řezu je nutný při přípravě na zimování. Jedná se o jednoduché, ale velmi efektivní postupy, které zvládne i začínající pěstitel. K práci postačí ostré nůžky, nůž nebo dokonce jen prsty.

V tomto článku si podrobně vysvětlíme, proč je řez tak důležitý, kdy a jak ho správně provádět a jaké jsou různé typy řezu pro různé účely. Porozumění těmto principům ti umožní aktivně formovat tvé rostliny a dosáhnout tak profesionálně vypadajících výsledků, ať už pěstuješ papouščí list v záhonu jako barevný koberec, nebo v truhlíku jako součást smíšené kompozice.

Základní technika zaštipování (pinchování)

Zaštipování, anglicky „pinching“, je základní a nejčastěji prováděný typ řezu u papouščího listu. Spočívá v odstraňování samotného růstového vrcholu každého výhonu. Tento zákrok se provádí velmi jednoduše, buď nehty (odtud název pinch – štípnout), nebo malými, ostrými nůžkami. Cílem je odstranit terminální (koncový) pupen spolu s jedním či dvěma páry nejmladších, ještě nerozvinutých lístků. Tento malý zásah má pro rostlinu velký význam.

V růstovém vrcholu se produkuje rostlinný hormon auxin, který podporuje apikální dominanci. To znamená, že rostlina primárně roste do výšky a potlačuje růst postranních pupenů umístěných v úžlabí listů níže na stonku. Odstraněním tohoto vrcholu se produkce auxinu přeruší a „probudí“ se spící postranní pupeny. Z úžlabí listů pod místem zaštípnutí tak začnou vyrůstat dva (nebo více) nové výhony. Tímto způsobem se rostlina začne větvit a houstnout.

S prvním zaštipováním je ideální začít již u velmi mladých sazenic, jakmile mají několik párů pravých listů. Čím dříve se začne, tím lépe se vytvoří hustý a kompaktní základ rostliny. Po prvním zaštípnutí nech nové postranní výhony narůst do délky několika centimetrů a poté je zaštípni znovu. Tento proces se opakuje pravidelně po celou vegetační sezónu, ideálně každé dva až tři týdny, v závislosti na rychlosti růstu rostliny.

Pravidelné zaštipování nejenže podporuje větvení, ale také udržuje rostlinu v požadované výšce a tvaru. Je to klíčová technika pro vytváření hustých kobercových výsadeb nebo pro udržení kompaktního tvaru v nádobových aranžmá. Zároveň se tímto způsobem efektivně odstraňují i případná květenství, která se tvoří právě na koncích výhonů, a rostlina tak nevydává zbytečně energii na jejich tvorbu.

Tvarovací a udržovací řez během sezóny

Během hlavní vegetační sezóny, od jara do konce léta, slouží řez nejen k podpoře hustoty, ale také k aktivnímu tvarování rostliny a udržování jejího vzhledu. Papouščí list roste poměrně rychle a bez pravidelné údržby mohou některé výhony přerůst ostatní, což narušuje celkový souměrný vzhled. Udržovací řez tedy spočívá v pravidelném zkracování všech výhonů tak, aby si rostlina nebo celá výsadba udržela jednotnou výšku a tvar.

Tento typ řezu je obzvláště důležitý u kobercových výsadeb, obrub a při pěstování v nádobách, kde je kladen důraz na upravený a kompaktní vzhled. Pomocí zahradnických nůžek nebo nůžek na živý plot (u větších ploch) se rostliny jednoduše zastřihnou do požadovaného tvaru, podobně jako se stříhá trávník nebo živý plot. Tento zákrok je nejlepší provádět pravidelně, například jednou za měsíc, aby rostliny neustále obrážely a zůstávaly husté odspodu.

Při pěstování ve smíšených nádobách může papouščí list někdy růst příliš bujně a utlačovat sousední, pomaleji rostoucí rostliny. V takovém případě je nutné provést cílený tvarovací řez, kterým se omezí jeho růst a udrží se vymezený prostor. Neboj se zasáhnout i hlouběji do rostliny a odstranit celé příliš dlouhé výhony. Papouščí list velmi dobře regeneruje a rychle obrazí z pupenů na zbývajících částech stonků.

Součástí udržovacího řezu je také průběžné odstraňování jakýchkoliv poškozených, suchých nebo nevzhledných listů a stonků. Tím se nejen zlepší vzhled rostliny, ale také se sníží riziko šíření chorob. Čistá a dobře udržovaná rostlina je zdravější a vitálnější. Pravidelná péče se tak mnohonásobně vyplatí v podobě krásné a zdravé dekorace po celou sezónu.

Radikální zmlazovací a podzimní řez

V některých případech může být nutné přistoupit k radikálnějšímu, zmlazovacímu řezu. K tomu dochází například tehdy, když byla péče zanedbána a rostlina je příliš vytáhlá, řídká a má ve spodní části holé stonky. V takovém případě je možné provést hluboký zpětný řez, kdy se celá rostlina seřízne na výšku pouhých 5-10 cm nad zemí. Ačkoliv to vypadá drasticky, rostlina má obvykle dostatek síly v kořenovém systému a na zbylých částech stonků, aby znovu bohatě obrazila a vytvořila nový, hustý a kompaktní porost. Tento řez je nejlepší provádět v první polovině léta, aby měla rostlina dostatek času na regeneraci.

Jiný typ radikálního řezu se provádí na podzim při přípravě rostlin na přezimování. Než rostlinu přeneseš do zimoviště, je vhodné ji seříznout přibližně o dvě třetiny její velikosti. Tento podzimní řez má několik praktických důvodů. Zmenší se tím celkový objem rostliny, což usnadní její umístění v omezeném prostoru. Zároveň se sníží odpařovací plocha listů, což pomůže rostlině lépe hospodařit s vodou během zimního období vegetačního klidu.

Podzimní řez také pomáhá eliminovat případné škůdce nebo zárodky chorob, které by se mohly skrývat na listech a stoncích. Odstraněním většiny nadzemní hmoty se snižuje riziko jejich přenesení do interiéru. Rostlina se přes zimu soustředí na udržení energie v kořenech a na jaře pak z ponechaných pahýlů vyraší nové, silné a zdravé výhony. Tento řez je tedy klíčovým krokem pro úspěšné přezimování.

Na jaře, při probouzení přezimované rostliny, se provádí poslední důležitý řez. Po zimě rostlina často nevypadá příliš vábně, může mít suché nebo slabé výhony. Všechny tyto části se odstraní a zdravé výhony se zkrátí, aby se podpořilo nové větvení hned od začátku sezóny. Tím se rostlina připraví na bujný růst a získá opět svůj krásný, kompaktní tvar.

📷 Flickr / Szerző: cultivar413 / Licence: CC BY 2.0

Mohlo by se ti také líbit