Řez a zastřihování černooké zuzany

Řez a zastřihování jsou důležitými pěstitelskými zásahy, které u černooké zuzany plní několik klíčových funkcí. Ačkoliv se může zdát, že stříhání do bujně rostoucí rostliny je kontraproduktivní, opak je pravdou. Správně provedený a načasovaný řez podporuje bohatší větvení, vede k hustšímu a kompaktnějšímu růstu, a co je nejdůležitější, stimuluje tvorbu většího množství květů. Nejedná se o složitou techniku, ale porozumění základním principům, proč a kdy rostlinu stříhat, vám pomůže dosáhnout mnohem lepších estetických výsledků a udržet rostlinu v dobré kondici po celou sezónu. Řez lze rozdělit na několik typů – od jemného zaštipování mladých rostlin, přes průběžný letní střih, až po radikální omlazovací řez před zimováním.

Základním cílem řezu je ovlivnit přirozený růstový habitus rostliny. Černooká zuzana má tendenci růst primárně do délky, tvořit dlouhé, málo větvené výhony. Pokud do tohoto růstu nezasáhneme, výsledkem může být sice dlouhá, ale řídká a „nohatá“ rostlina s květy soustředěnými převážně na koncích výhonů. Zaštípnutím nebo zkrácením hlavního výhonu odstraníme jeho vrcholový pupen, který produkuje hormony potlačující růst postranních pupenů. Tímto zásahem dáme signál spícím pupenům v úžlabí listů, aby se probudily a začaly růst, což vede k vytvoření nových postranních výhonů.

Další důležitou součástí údržby, která úzce souvisí s řezem, je pravidelné odstraňování odkvetlých květů, známé jako deadheading. Tento jednoduchý úkon zabraňuje rostlině v tvorbě semen, což je pro ni energeticky velmi náročné. Místo toho, aby investovala energii do zrání semen, přesměruje ji do tvorby nových poupat a květů. Tím se nejen výrazně prodlouží doba kvetení, ale také se udrží čistý a upravený vzhled rostliny.

Specifickým typem řezu je pak podzimní sestřih, který je nezbytný v případě, že se rozhodnete rostlinu přezimovat. Tento radikální řez připraví rostlinu na období klidu, sníží její nároky na vodu a prostor a zároveň položí základ pro silný a zdravý růst v následující jarní sezóně. Správná technika řezu je tedy nástrojem, kterým můžeme aktivně formovat vzhled a vitalitu naší černooké zuzany.

Cíle a správné načasování řezu

Hlavním cílem řezu u mladých rostlin je podpora větvení a vytvoření husté, kompaktní základny. První zaštípnutí se provádí již u mladých sazenic, jakmile dosáhnou výšky přibližně 15-20 cm a mají několik párů pravých listů. Pomocí prstů nebo malých nůžek se odstraní vrcholová růstová špička (přibližně 1-2 cm). Tento zásah donutí rostlinu vytvořit dva nebo více postranních výhonů z úžlabí listů pod místem střihu. Tyto nové výhony lze po nějaké době opět zaštípnout, čímž se dosáhne ještě hustšího a keřovitějšího růstu.

Během vegetační sezóny, tedy od jara do podzimu, plní řez především udržovací a tvarovací funkci. Cílem je udržet rostlinu v požadovaném tvaru a velikosti a zabránit jejímu přerůstání. Pokud některé výhony rostou příliš bujně, jsou slabé, nebo se pnou nežádoucím směrem, je možné je kdykoliv během léta zkrátit. Tento průběžný řez rostlina velmi dobře snáší a rychle na něj reaguje tvorbou nových výhonů. Pravidelně se také odstraňují všechny suché, žluté nebo poškozené listy a stonky, což je důležité i z fytosanitárního hlediska.

Načasování je klíčové. Zatímco jemné zaštipování a lehký udržovací řez lze provádět prakticky po celou dobu aktivního růstu, radikálnější zásahy je třeba plánovat. Silnější tvarovací řez je nejlepší provést na začátku léta, aby měla rostlina dostatek času na regeneraci a nasazení nových květů. Naopak, s blížícím se podzimem by se již neměly provádět velké řezy (s výjimkou řezu před zimováním), protože nové výhony by již nestihly dostatečně vyzrát a byly by náchylné k poškození chladem.

Speciální kapitolou je řez před zimováním. Ten se provádí na podzim, těsně před přemístěním rostliny do zimoviště, tedy před příchodem prvních mrazů. Cílem tohoto řezu není tvarování, ale příprava rostliny na období vegetačního klidu. Všechny výhony se radikálně zkrátí na délku 15-20 cm. Tím se minimalizuje listová plocha, sníží se odpar vody a rostlina se snáze vejde do omezeného prostoru zimoviště. Na jaře pak z těchto zkrácených stonků a z kořenového krčku vyraší nové, silné výhony.

Techniky pro podporu větvení a kvetení

Nejzákladnější a nejúčinnější technikou pro podporu větvení je již zmíněné zaštipování (anglicky pinching). Provádí se na mladých, aktivně rostoucích výhonech. Jednoduše se nehty nebo malými nůžkami odstraní nejvyšší pár listů spolu s vegetačním vrcholem. Tím se odstraní apikální dominance a probudí se spící pupeny níže na stonku. Výsledkem je rozvětvení stonku a celkově hustší habitus rostliny. Tuto techniku je ideální opakovat několikrát na začátku sezóny, aby se vytvořil pevný a hustý základ.

Další důležitou technikou je deadheading, tedy odstraňování odkvetlých květů. Jakmile květ černooké zuzany ztratí svou barvu a začne vadnout, je třeba ho odstranit. Květ se odštípne i s krátkou stopkou až k prvnímu páru listů pod ním. Tento jednoduchý, ale pravidelně prováděný úkon má obrovský dopad na délku a bohatost kvetení. Rostlina, která netvoří semena, nemá důvod ukončit kvetení a neustále nasazuje nová a nová poupata ve snaze zajistit své rozmnožení.

Kromě zaštipování a deadheadingu lze použít i techniku selektivního prosvětlovacího řezu. Pokud je rostlina příliš hustá, zejména ve svém středu, může to omezit cirkulaci vzduchu a přístup světla k vnitřním částem rostliny. To zvyšuje riziko houbových chorob. V takovém případě je vhodné opatrně odstranit několik slabých, křížících se nebo do středu rostoucích výhonů. Tím se rostlina prosvětlí, zlepší se proudění vzduchu a světlo pronikne i do spodních pater.

Při pěstování na oporách, jako jsou mříže nebo pergoly, je řez také nástrojem pro usměrňování růstu. Výhony se navádějí a případně vyvazují k opoře tak, aby rovnoměrně pokryly požadovanou plochu. Výhony, které rostou nežádoucím směrem, se jednoduše odstřihnou. Tímto způsobem lze vytvořit krásné zelené stěny nebo kvetoucí oblouky. Pravidelné zastřihování také zabraňuje tomu, aby se výhony příliš propletly a vytvořily neprostupnou změť.

Radikální omlazovací řez

Radikální omlazovací řez se u černooké zuzany používá především ve dvou situacích: před přezimováním, nebo na jaře u přezimovaných rostlin, které potřebují „restart“. Jak již bylo popsáno, podzimní řez před zimováním je velmi hluboký a jeho cílem je připravit rostlinu na období klidu. Všechny výhony se zkrátí na cca 15-20 cm, přičemž se ponechá několik kolének (uzlů) nad zemí, ze kterých na jaře vyrazí nové výhony. Odstraní se veškerá listová plocha.

Na jaře, po úspěšném přezimování, je čas na druhý pohled. Rostlina se nejprve probudí k životu a začne rašit z ponechaných stonků. V této fázi je vhodné provést jarní revizní řez. Odstraní se všechny části, které zimu nepřežily – tedy všechny suché, scvrklé nebo jinak poškozené stonky. Řeže se až do zdravého, živého dřeva. Tento krok je důležitý pro odstranění potenciálních zdrojů infekce a pro nasměrování energie rostliny pouze do zdravých a perspektivních částí.

Někdy se může stát, že starší, víceletá rostlina začne ztrácet na vitalitě, méně kvete a její základna je dřevnatá a holá. V takovém případě lze přistoupit k jarnímu omlazovacímu řezu. Ten spočívá v seříznutí všech výhonů až k bázi, přibližně 5-10 cm nad substrátem. Tento hluboký řez stimuluje rašení nových, silných výhonů přímo z kořenového krčku. Rostlina tak získá zcela novou, mladou a vitální nadzemní část. Po takovém zásahu je samozřejmě nutné zajistit optimální podmínky pro růst – dostatek světla, tepla a přiměřenou zálivku a výživu.

Při jakémkoliv typu řezu je naprosto zásadní používat ostré a čisté nástroje. Tupé nůžky nebo nože způsobují zhmoždění rostlinných pletiv, což ztěžuje hojení a zvyšuje riziko infekce. Nástroje je také vhodné před použitím dezinfikovat, například lihem, aby se zabránilo přenosu chorob z jedné rostliny na druhou. Správně provedený řez je čistý a hladký, což umožňuje rychlou regeneraci rostliny.

📷  Forest & Kim Starr, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons