Řez a tvarování dřišťálu thunbergova

Řez je jedním z nejdůležitějších pěstitelských zásahů, který má zásadní vliv na vzhled, zdraví a vitalitu dřišťálu Thunbergova. Ačkoliv se jedná o poměrně nenáročný keř, který poroste i bez pravidelného stříhání, správně provedený a načasovaný řez dokáže proměnit obyčejný keř v hustou, kompaktní a bohatě kvetoucí ozdobu zahrady. Řezem můžeme nejen udržovat požadovanou velikost a tvar, ale také rostlinu omlazovat, podporovat její zdravý růst a předcházet některým chorobám. Znalost základních principů a technik řezu vám umožní plně využít potenciál této všestranné dřeviny a přizpůsobit ji přesně vašim představám a potřebám.
Nejvhodnější doba pro provedení hlavního udržovacího řezu dřišťálu Thunbergova je těsně po odkvětu, což obvykle připadá na konec jara nebo začátek léta, tedy zhruba na období od konce května do června. Důvodem pro toto načasování je fakt, že dřišťál kvete na loňském dřevě. Pokud byste provedli řez brzy na jaře před kvetením, odstranili byste většinu květních pupenů a připravili byste se tak o jarní záplavu drobných žlutých květů. Řezem po odkvětu zajistíte, že si užijete kvetení naplno a zároveň dáte rostlině dostatek času na vytvoření nových výhonů, které pokvetou v následujícím roce.
Základem udržovacího řezu je odstranění všech poškozených, namrzlých, nemocných nebo odumřelých větví. Tyto větve se stříhají až u báze nebo u místa větvení do zdravého dřeva. Dále je vhodné odstranit větve, které se kříží, třou o sebe nebo rostou dovnitř keře. Cílem tohoto prosvětlovacího zásahu je vytvořit vzdušnou korunu, do které může volně proudit vzduch a pronikat sluneční světlo. Tím se výrazně snižuje riziko vzniku a šíření houbových chorob, jako je padlí, a zároveň se podporuje rovnoměrný růst a vybarvení listů v celé koruně.
Po prosvětlení koruny můžete přistoupit k tvarování. Pokud je keř příliš velký nebo má nepravidelný tvar, můžete zkrátit jednotlivé výhony tak, aby se dosáhlo požadovaného vzhledu. Vždy stříhejte těsně nad pupenem směřujícím ven z keře, což podpoří růst nového výhonu správným směrem. Obecně se doporučuje nezkracovat výhony o více než jednu třetinu jejich délky, aby byl řez pro rostlinu co nejšetrnější. Při každém řezu je naprosto nezbytné používat ostré a čisté zahradnické nářadí (nůžky, pilka), aby řezy byly hladké a rychle se hojily, a minimalizovalo se tak riziko infekce.
Dřišťály pěstované jako stříhané živé ploty vyžadují odlišný přístup. U nich se tvarovací řez provádí obvykle dvakrát ročně. První, silnější řez se provádí po odkvětu, podobně jako u solitérních keřů. Druhý, slabší řez se provádí koncem léta, nejpozději však do konce července až začátku srpna, pro zarovnání nových přírůstků a udržení kompaktního tvaru plotu. Pozdější řez se nedoporučuje, protože nové výhony by nemusely do zimy dostatečně vyzrát a mohly by namrznout.
Další články na toto téma
Zmlazovací řez pro staré keře
Starší, zanedbané nebo přestárlé keře dřišťálu mohou být nevzhledné, ve spodní části vyholené a mohou málo kvést. V takovém případě je na místě provést radikální zmlazovací řez, který rostlině navrátí vitalitu a podpoří růst nových, silných výhonů z kořenového krčku. Dřišťál Thunbergův naštěstí velmi dobře regeneruje, takže se tohoto zásahu nemusíte obávat. Nejvhodnější dobou pro zmlazovací řez je období vegetačního klidu, ideálně v předjaří (únor, březen), ještě předtím, než začnou rašit pupeny.
Zmlazovací řez spočívá v seříznutí všech větví keře nízko nad zemí, obvykle ve výšce 10 až 15 centimetrů. Použijte silné pákové nůžky nebo pilku. Ačkoliv pohled na takto ostříhaný keř může být zpočátku šokující, rostlina má v kořenech a kořenovém krčku uloženo dostatek energie na to, aby rychle obrazila. Během jara a léta vytvoří množství nových, zdravých a silných výhonů. V prvním roce po zmlazení keř sice nepokvete, ale v následujících letech bude jeho kvetení o to bohatší.
Po provedení zmlazovacího řezu je důležité rostlině poskytnout podporu pro její rychlou regeneraci. Dopřejte jí dostatečnou zálivku, zejména v případě suchého jara, a přihnojte ji dávkou kvalitního kompostu nebo pomalu se uvolňujícího hnojiva pro okrasné dřeviny. To jí dodá potřebné živiny pro tvorbu nové nadzemní hmoty. Během první sezóny je také dobré provést probírku nových výhonů. Ponechte pouze několik (5–7) nejsilnějších a nejlépe rozmístěných výhonů, které vytvoří základ nového keře, a ostatní, slabší a přehušťující, odstraňte.
Tento radikální řez není nutné provádět často. Přistupuje se k němu pouze v případě, že je keř skutečně ve špatném stavu. Alternativou k jednorázovému radikálnímu řezu je postupné zmlazování, kdy se během tří let každý rok odstraní přibližně jedna třetina nejstarších větví přímo u země. Tímto způsobem se keř omladí postupně a nikdy nezůstane zcela bez větví. Tato metoda je šetrnější a keř si po celou dobu zachovává svůj objem a okrasnou funkci.
Další články na toto téma
Specifika řezu jednotlivých typů
Různé kultivary dřišťálu Thunbergova mají odlišný charakter růstu, a proto mohou vyžadovat mírně odlišný přístup k řezu. Nízké, polštářovitě a kompaktně rostoucí kultivary, jako jsou například ‚Atropurpurea Nana‘, ‚Kobold‘ nebo ‚Bagatelle‘, obvykle vyžadují jen minimální řez. U nich se zaměřujeme především na odstranění poškozených nebo namrzlých větviček na jaře. Jejich přirozený tvar je natolik hustý a pravidelný, že tvarovací řez často není vůbec nutný. Pokud přece jen potřebujeme jejich velikost mírně zredukovat, provádíme to citlivě po odkvětu.
Naopak vzpřímeně a sloupovitě rostoucí kultivary, jako ‚Helmond Pillar‘, ‚Erecta‘ nebo ‚Red Pillar‘, mohou časem ztrácet svůj úzký tvar, rozklesávat se a ve spodní části vyholovat. U nich je pravidelný řez důležitý pro udržení kompaktního a sloupovitého habitu. Po odkvětu je vhodné zkrátit postranní výhony, aby se podpořilo zahuštění. Občas je také prospěšné odstranit některé starší větve ze středu keře, aby se podpořil růst nových výhonů od základny. U těchto kultivarů může být také nutné na zimu větve svázat, aby se pod tíhou sněhu nerozlomily.
Keře pěstované jako půdopokryvné rostliny se řežou s cílem podpořit co nejhustší a nejširší růst. Po odkvětu se zkracují vzpřímeně rostoucí výhony, aby se energie rostliny soustředila do bočního větvení a pokrývání půdy. Pravidelně se odstraňují odumřelé a poškozené části, které by mohly být zdrojem infekce. Cílem je vytvořit hustý a souvislý koberec, který efektivně potlačuje růst plevelů.
Při řezu je také důležité myslet na bezpečnost, protože dřišťál Thunbergův je vybaven ostrými trny. Vždy používejte pevné zahradnické rukavice, které ochrání vaše ruce před poškrábáním. Dále je vhodné nosit ochranné brýle, aby vám odštěpek větve nevlétl do oka. Pečlivá a promyšlená práce s respektem k rostlině i k vlastní bezpečnosti je zárukou úspěchu a radosti z krásně tvarovaných a zdravých keřů ve vaší zahradě.