Choroby a škůdci hlohyně

Ačkoliv je hlohyně šarlatová považována za poměrně odolný a houževnatý keř, ani jí se zcela nevyhýbají různé choroby a útoky škůdců. Včasné rozpoznání příznaků a rychlý a adekvátní zásah jsou klíčové pro udržení rostliny v dobré kondici a pro minimalizaci škod. Mnohem důležitější je však prevence, která spočívá ve správném výběru stanoviště, zajištění dobré cirkulace vzduchu, vyvážené výživě a správném řezu. Silná a zdravá rostlina je totiž mnohem méně náchylná k napadení. Seznámení se s nejčastějšími problémy ti pomůže lépe chránit tvé keře a zajistit jim dlouhý a zdravý život.

Nejlepší obranou proti chorobám a škůdcům je prevence. Ta začíná již při výběru rostliny – sáhni po zdravé a silné sazenici a ideálně po odrůdě, která je rezistentní vůči nejčastějším chorobám, jako je například bakteriální spála. Důležitý je také výběr správného stanoviště. Hlohyně potřebuje dostatek slunce a proudění vzduchu, které pomáhá rychle osychat listům a snižuje tak riziko rozvoje houbových infekcí. Vyhni se výsadbě na přemokřená a stinná místa.

Dalším klíčovým prvkem prevence je správná agrotechnika. Pravidelný, ale ne příliš radikální řez zajišťuje vzdušnost koruny. Důležité je odstraňovat všechny poškozené, nemocné nebo odumřelé větve, které mohou být vstupní branou pro infekce. Na podzim je nezbytné shrabat a zlikvidovat veškeré spadané listí a plody, v nichž mohou přezimovat zárodky chorob a škůdců. Vyvážená výživa bez přehnojování dusíkem také přispívá k pevnosti rostlinných pletiv a jejich vyšší odolnosti.

Pravidelná vizuální kontrola rostlin je naprosto zásadní. Minimálně jednou týdně si své keře důkladně prohlédni, všímej si změn na listech, květech, plodech i větvích. Čím dříve problém odhalíš, tím snazší a účinnější bude zásah. Při prvních známkách napadení, jako jsou skvrny na listech, povlaky, kroucení listů nebo přítomnost hmyzu, je třeba okamžitě jednat. Často stačí mechanické odstranění napadených částí nebo použití šetrných biologických přípravků.

V neposlední řadě podporuj v zahradě biodiverzitu. Přítomnost přirozených predátorů, jako jsou slunéčka, zlatoočky, škvoři nebo zpěvní ptáci, ti pomůže udržet populace škůdců pod kontrolou. Vytvoř jim v zahradě vhodné podmínky, například instalací hmyzích hotelů, ponecháním koutu s neposečenou trávou nebo výsadbou kvetoucích rostlin, které lákají užitečný hmyz. Zdravý ekosystém je nejlepším spojencem v boji proti škůdcům.

Houbové choroby

Jednou z nejčastějších houbových chorob postihujících hlohyni je strupovitost (Venturia pyracanthae). Projevuje se tmavými, sazovitými skvrnami na listech, letorostech a především na plodech. Napadené listy mohou žloutnout a předčasně opadávat, plody jsou nevzhledné, popraskané a často opadají. Choroba se šíří zejména za vlhkého a teplého počasí. Prevencí je výběr odolných odrůd, zajištění vzdušného stanoviště a důsledné odstraňování napadených částí a spadaného listí na podzim. Při silnějším napadení je nutný postřik vhodnými fungicidy, a to opakovaně, poprvé obvykle před květem.

Další houbovou chorobou, která může hlohyni potrápit, je padlí. Na listech, mladých výhonech a květenstvích se vytváří typický bílý až našedlý moučnatý povlak. Napadené části rostliny hnědnou, deformují se a zasychají. Padlí se na rozdíl od mnoha jiných hub šíří spíše za suchého a teplého počasí. I zde je základem prevence vzdušné stanoviště a nepřehnojování dusíkem. Při výskytu je možné použít fungicidy na bázi síry nebo speciální přípravky proti padlí. Existují i ekologické alternativy, jako jsou postřiky na bázi jedlé sody nebo mléka.

Hlohyně může být také napadena různými druhy rzí, i když to není tak časté. Rzi se projevují oranžovými až hnědými prášivými kupkami, nejčastěji na spodní straně listů. Na vrchní straně listů se mohou objevit žluté skvrny. Silně napadené listy mohou opadávat. Rez potřebuje ke svému vývojovému cyklu často dva různé hostitele, přičemž jedním z nich může být jalovec. Pokud máš v blízkosti jalovce, riziko nákazy se zvyšuje. Ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a v případě silného tlaku v použití fungicidů.

Různé druhy skvrnitostí listů mohou být také způsobeny houbovými patogeny. Projevují se jako ohraničené skvrny různých barev a tvarů na listech. Při silném napadení se mohou skvrny slévat a listy opadávat. Obecně platí, že pro boj s houbovými chorobami je nejdůležitější prevence. Udržuj rostliny v dobré kondici, zajisti jim optimální podmínky a pravidelně odstraňuj veškerý infikovaný materiál ze zahrady.

Bakteriální a virové choroby

Nejobávanější a nejnebezpečnější chorobou, která může hlohyni postihnout, je bakteriální spála růžovitých (Erwinia amylovora). Tato bakterie napadá květy, listy a mladé výhony, které vypadají jako spálené ohněm – odtud název. Větve rychle vadnou, hnědnou až černají a hákovitě se ohýbají. Na napadených částech se za vlhkého počasí mohou objevit kapičky bakteriálního slizu. Choroba se velmi rychle šíří, zejména za teplého a vlhkého jarního počasí, a může zničit celý keř.

Boj s bakteriální spálou je velmi obtížný. Neexistuje žádný účinný chemický postřik, který by nemoc vyléčil. Jedinou metodou je okamžité a radikální odstranění napadených větví. Řez je nutné provádět hluboko do zdravého dřeva, minimálně 30-50 cm pod viditelným napadením. Nástroje je nutné po každém řezu dezinfikovat, například lihem nebo savem, aby se zabránilo přenosu infekce. Veškerý odřezaný materiál je třeba neprodleně spálit, nikdy ho nedávej na kompost. Nejlepší prevencí je výsadba rezistentních nebo tolerantních odrůd.

Virové choroby jsou u hlohyně méně časté, ale mohou se vyskytnout. Projevují se různě, například mozaikou na listech (střídání světle a tmavě zelených ploch), deformacemi listů a květů, zakrslým růstem nebo celkovým chřadnutím rostliny. Virózy jsou nevyléčitelné a přenášejí se nejčastěji savým hmyzem (mšice, křísi) nebo infikovanými nástroji při řezu.

Pokud máš podezření na virovou nákazu, je bohužel jediným řešením likvidace celé rostliny, aby se zabránilo dalšímu šíření v zahradě. Prevence spočívá v nákupu zdravého rostlinného materiálu z ověřených zdrojů, v boji proti savým škůdcům, kteří jsou přenašeči virů, a v důsledné dezinfekci nářadí. Naštěstí, jak již bylo zmíněno, virové choroby nejsou u hlohyně běžným problémem.

Živočišní škůdci

Mšice patří mezi nejběžnější škůdce na mnoha zahradních rostlinách, a hlohyně není výjimkou. Tyto drobné, obvykle zelené nebo černé, hmyzí potvůrky sají šťávu z mladých výhonů a spodní strany listů. To vede k deformacím, kroucení listů a celkovému oslabení rostliny. Mšice navíc vylučují lepkavou medovici, na které se následně může usazovat černá houbová plíseň (čerň), která snižuje estetickou hodnotu rostliny. Mšice jsou také přenašeči virových chorob.

Proti mšicím lze bojovat několika způsoby. Při malém napadení je možné je mechanicky odstranit proudem vody nebo je rozmačkat. Velmi účinná je podpora jejich přirozených nepřátel, jako jsou slunéčka, larvy zlatooček nebo pestřenek. Pokud je napadení silné, je možné použít postřiky na bázi řepkového oleje nebo mýdla, které škůdcům zalepí dýchací otvory. V krajním případě lze sáhnout po chemických insekticidech, ale vždy je lepší upřednostnit šetrnější metody.

Dalšími škůdci, kteří mohou hlohyni napadnout, jsou puklice a štítenky. Jedná se o drobný savý hmyz, který je chráněn pevným štítkem nebo voskovým obalem. Přisávají se na větve a kmeny, kde sají rostlinné šťávy. Při silném přemnožení mohou způsobit oslabení růstu a odumírání větví. Boj s nimi je obtížnější kvůli jejich ochrannému krunýři. Účinné jsou postřiky na bázi olejů aplikované v předjaří (tzv. předjarní postřik), které škůdce udusí v přezimujícím stádiu.

Občas se na hlohyni mohou objevit také housenky různých motýlů, například píďalek, které ožírají listy. Většinou nepůsobí větší škody a není nutné proti nim zasahovat. Pokud by došlo k holožíru, je možné housenky ručně sbírat nebo použít biologický přípravek na bázi bakterie Bacillus thuringiensis, který je účinný specificky proti housenkám a je šetrný k ostatnímu hmyzu. Důležité je vždy sledovat míru poškození a zasahovat jen tehdy, je-li to skutečně nutné.

Abiotické poškození

Kromě chorob a škůdců může být hlohyně poškozena také nepříznivými vlivy prostředí, což se označuje jako abiotické poškození. Jedním z nejčastějších problémů je poškození mrazem. Přestože je hlohyně mrazuvzdorná, silné mrazy, zejména v kombinaci se sluncem a větrem (tzv. mrazové vysychání), mohou poškodit její stálezelené listy. Ty pak hnědnou a zasychají. Poškozeny mohou být i mladé, nevyzrálé výhony. Prevencí je výběr chráněného stanoviště a zimní přikrytí mladých rostlin netkanou textilií.

Poškození suchem je dalším častým problémem, zejména u mladých rostlin nebo u keřů pěstovaných v nádobách. Projevuje se vadnutím, žloutnutím a následným opadáváním listů. I dobře zakořeněné rostliny mohou v období extrémního sucha trpět. Prevencí je dostatečná zálivka, zejména v kritických obdobích, a mulčování, které pomáhá udržet vlhkost v půdě. Důležité je zalévat méně často, ale o to vydatněji, aby se voda dostala do hlubších vrstev.

Popálení od slunce se může objevit na listech, které jsou vystaveny intenzivnímu slunečnímu záření, zejména pokud je rostlina náhle přemístěna ze stínu na plné slunce. Projevuje se jako světlé, papírovité skvrny na listech. Hlohyně sice miluje slunce, ale mladé rostliny nebo rostliny čerstvě po přesazení je dobré na plné slunce postupně zvykat. V zimě může ke spálení přispět odraz slunce od sněhové pokrývky.

Mechanické poškození, například od sekačky, strunové sekačky nebo při stavebních pracích, může vytvořit vstupní bránu pro infekce. Je důležité být při práci v okolí keřů opatrný. Pokud dojde k poškození kůry, je dobré ránu začistit ostrým nožem a případně ošetřit stromovým balzámem. Správná péče a pozornost k detailům pomohou předejít většině problémů, ať už biotického nebo abiotického původu.