Choroby a škůdci dřišťálu thunbergova

Dřišťál Thunbergův je právem považován za jeden z nejodolnějších a nejméně problematických okrasných keřů, který je schopen úspěšně čelit mnoha nepříznivým vlivům. Jeho houževnatost a vitalita však neznamenají, že je zcela imunní vůči všem chorobám a škůdcům. I tento robustní keř může být za určitých okolností napaden patogeny nebo škodlivým hmyzem, což může ovlivnit jeho estetický vzhled a v závažnějších případech i celkové zdraví. Klíčem k udržení zdravých rostlin je prevence, včasné rozpoznání příznaků a správný a rychlý zásah. Znalost nejčastějších problémů, které mohou dřišťál postihnout, vám umožní efektivně chránit vaše keře a zajistit jejich dlouhověkost a krásu.

Nejrozšířenějším a nejčastěji se vyskytujícím onemocněním dřišťálu Thunbergova je bezpochyby padlí. Toto houbové onemocnění je snadno rozpoznatelné podle charakteristického bílého až našedlého moučnatého povlaku, který se objevuje na listech, mladých výhoncích a někdy i na květech. Houba se šíří především za teplého a vlhkého počasí, typicky koncem jara a v létě. Napadené listy mohou žloutnout, kroutit se, hnědnout a předčasně opadávat. Silné napadení oslabuje celou rostlinu, omezuje její růst a snižuje její okrasnou hodnotu. Některé kultivary, zejména ty s červenými listy, mohou být k padlí náchylnější.

Prevence hraje v boji proti padlí klíčovou roli. Základem je výběr správného stanoviště. Dřišťál by měl být vysazen na slunném a vzdušném místě, kde mohou listy po dešti nebo rose rychle oschnout. Vyhněte se přehuštěným výsadbám, které omezují cirkulaci vzduchu. Důležitý je také správný řez, který prosvětlí korunu keře. Vyvarujte se přehnojování dusíkem, které podporuje růst měkkých pletiv, jež jsou k infekci náchylnější. Na podzim je nezbytné důkladně shrabat a zlikvidovat veškeré spadané listí, protože houba na něm může přezimovat a stát se zdrojem infekce pro následující rok.

Pokud se i přes preventivní opatření padlí objeví, je nutné jednat rychle. Při prvních příznacích a slabém napadení odstraňte a zničte všechny postižené části rostliny. Při silnějším nebo opakovaném výskytu je na místě použití fungicidních postřiků. Existuje široká škála přípravků, od těch na bázi síry nebo olejů, které jsou vhodné pro ekologické zahradničení, až po systémové fungicidy. Postřik je nutné aplikovat důkladně na obě strany listů a obvykle je třeba ho po 7 až 14 dnech zopakovat. Vždy se řiďte pokyny uvedenými v příbalovém letáku přípravku.

Existují také rozdíly v náchylnosti mezi jednotlivými kultivary dřišťálu Thunbergova. Při výběru rostlin do zahrady je možné se zaměřit na ty, které vykazují vyšší míru odolnosti vůči padlí. Informace o odolnosti konkrétních odrůd lze často nalézt u prodejců nebo v odborné literatuře. Výběrem rezistentnějšího kultivaru si můžete ušetřit mnoho starostí s ochranou rostlin a těšit se z krásného keře bez nutnosti chemických zásahů. I u odolnějších odrůd je však dodržování preventivních opatření stále na místě.

Rez a její specifika

Dalším houbovým onemocněním, které se na dřišťálech může objevit, je rez. Projevuje se tvorbou drobných, oranžových až červenohnědých skvrn nebo puchýřků, které se objevují především na spodní straně listů a na mladých větvičkách. Při silnějším napadení mohou listy žloutnout a předčasně opadávat, což rostlinu oslabuje. Rez, podobně jako padlí, preferuje vlhké a teplé prostředí. Její výskyt je sice méně častý než výskyt padlí, ale přesto je důležité umět ji rozpoznat a vědět, jak proti ní zasáhnout.

Je třeba zmínit, že rod dřišťál (Berberis) je známý jako mezihostitel rzi obilné (Puccinia graminis), což je ekonomicky velmi závažná choroba pšenice a dalších obilnin. Z tohoto důvodu bylo v minulosti pěstování některých druhů dřišťálů v blízkosti polí zakázáno. Dřišťál Thunbergův a jeho kultivary jsou však naštěstí vůči této specifické rzi vysoce odolné až imunní. Přesto mohou být napadeny jinými druhy rzí, které obilniny neohrožují, ale mohou poškodit samotný dřišťál. Proto není důvod k panice, pokud na svém keři objevíte příznaky rzi.

Ochrana proti rzi je velmi podobná jako u padlí. Základem je prevence, tedy vzdušné stanoviště, správný řez a odstraňování spadaného listí na podzim. Při výskytu choroby je nutné okamžitě odstranit a zlikvidovat napadené části rostliny, aby se zabránilo dalšímu šíření. V případě silného napadení lze použít fungicidy určené k potlačení rzí. Je důležité vybrat přípravek, který je účinný proti tomuto typu houbového onemocnění, a aplikovat ho podle návodu.

Při nákupu nových rostlin je vždy dobré si je důkladně prohlédnout a ujistit se, že nejeví žádné známky napadení. Prevence začíná již výběrem zdravé a silné sazenice z důvěryhodného zdroje. Zdravá a dobře živená rostlina, pěstovaná v optimálních podmínkách, má mnohem silnější přirozenou obranyschopnost a je schopna lépe odolávat infekčnímu tlaku chorob, včetně rzi.

Bakteriální a virové choroby

Kromě houbových chorob mohou dřišťály, i když vzácně, postihnout i bakteriální infekce. Typickým příkladem je bakteriální spála, která se projevuje náhlým zčernáním a odumíráním výhonů a listů, které vypadají jako spálené ohněm. Dalším onemocněním může být bakteriální skvrnitost listů, která se projevuje tmavými, vodnatými skvrnami na listech, často s nažloutlým okrajem. Tyto choroby se šíří především za deštivého a teplého počasí a do rostliny pronikají přes drobná poranění, například po řezu, krupobití nebo poškození hmyzem.

Boj proti bakteriálním chorobám je obtížný, protože na ně neexistují tak účinné přípravky jako na houbové choroby. Klíčová je proto opět prevence. Při řezu a jakékoliv manipulaci s rostlinou používejte vždy čisté a dezinfikované nástroje, abyste zabránili přenosu infekce z jedné rostliny na druhou. Nářadí lze dezinfikovat například lihem nebo roztokem sava. Je také důležité odstraňovat a pálit všechny napadené části rostliny, jakmile se objeví první příznaky, aby se zamezilo šíření.

Virové choroby jsou u dřišťálů velmi vzácné, ale mohou se objevit. Projevují se různými příznaky, jako jsou deformace listů, mozaikovité skvrny (střídání světlejších a tmavších ploch), žloutnutí žilnatiny nebo celkově zakrslý růst. Viry jsou do rostliny nejčastěji přenášeny savým hmyzem, jako jsou mšice, nebo infikovaným zahradnickým nářadím. Proti virovým chorobám neexistuje žádná léčba.

Pokud máte podezření, že je váš dřišťál napaden virem, je jedinou spolehlivou metodou prevence dalšího šíření odstranění a likvidace celé rostliny. Ačkoliv se jedná o radikální krok, je nezbytný pro ochranu ostatních rostlin v zahradě. Prevence virových nákaz spočívá především v udržování rostlin v dobré kondici a v boji proti savým škůdcům, kteří viry přenášejí.

Živočišní škůdci

Dřišťál Thunbergův je díky svým trnům a chemickému složení listů pro většinu živočišných škůdců poměrně neatraktivní. Přesto se na něm občas mohou někteří škůdci objevit. Nejběžnější jsou mšice, které se shlukují především na mladých, měkkých vrcholcích výhonů a na spodní straně listů. Mšice sají rostlinné šťávy, což může vést k deformaci a kroucení listů. Kromě přímého poškození sáním jsou mšice nebezpečné také jako přenašeči virových chorob a jejich medovice (sladké výměšky) podporuje růst černí, což je houba, která pokrývá listy černým povlakem a omezuje fotosyntézu.

Ochrana proti mšicím závisí na míře napadení. Při malém výskytu je lze jednoduše rozmáčknout prsty nebo spláchnout silným proudem vody. Velmi účinné je také podporovat v zahradě jejich přirozené nepřátele, jako jsou slunéčka, larvy zlatooček, larvy pestřenek a škvoři. Vytvořením vhodných podmínek pro tento užitečný hmyz (např. ponecháním kvetoucích rostlin v okolí) lze udržet populaci mšic pod kontrolou. Při silném přemnožení je možné použít insekticidní přípravky na bázi mýdla, řepkového oleje nebo pyrethrinů.

Dalším škůdcem, který může dřišťál napadnout, je píďalka dřišťálová. Housenky tohoto motýla se živí listy dřišťálu a při silném přemnožení mohou způsobit i úplný holožír. Housenky jsou obvykle dobře maskované a jejich přítomnost často zjistíme až podle požerků na listech. Při slabším napadení je možné housenky ručně sbírat. V případě kalamitního výskytu lze použít biologické insekticidy na bázi Bacillus thuringiensis, které jsou účinné specificky proti housenkám motýlů a jsou šetrné k ostatnímu hmyzu.

Vzácněji se mohou na dřišťálech objevit také štítenky nebo červci, kteří se přisají na větvičky a kmeny a sají rostlinné šťávy. Jsou chráněni voskovým štítkem a jejich likvidace je obtížnější. Při slabém napadení je lze mechanicky seškrábnout kartáčkem. Při silnějším výskytu je účinný postřik na bázi olejů, který se provádí v předjaří a škůdce udusí. Důkladná zimní a předjarní prohlídka keřů může pomoci odhalit přezimující stádia těchto škůdců a včas proti nim zasáhnout.

Abiotická poškození

Kromě chorob a škůdců může být dřišťál poškozen také nepříznivými vlivy prostředí, což se označuje jako abiotické poškození. Jedním z častých problémů je poškození mrazem. Ačkoliv je dřišťál Thunbergův plně mrazuvzdorný, mladé, čerstvě vysazené rostliny nebo nové výhony, které vyrostly pozdě na podzim, mohou být poškozeny silnými mrazy. To se projeví zhnědnutím a odumřením konců větviček. Poškozené části je na jaře po vyrašení nutné odstřihnout až do zdravého dřeva. Prevencí je správné načasování hnojení a řezu a ochrana mladých rostlin v prvních zimách.

Dalším problémem může být poškození sluncem, tzv. sluneční úpal. Ten se projevuje hnědými, suchými skvrnami na listech, zejména u rostlin, které byly náhle přemístěny ze stínu na plné slunce, nebo u kultivarů se žlutými a světlými listy, které jsou citlivější. Prevencí je postupné zvykání rostlin na slunce (otužování) a výběr vhodného stanoviště. V horkých letních dnech může také dojít k poškození kořenů v přehřátých nádobách, proto je vhodné nádoby stínit nebo použít květináče světlé barvy.

Nedostatek nebo nadbytek vody se také projevuje na vzhledu rostliny. Dlouhodobé sucho způsobuje vadnutí, žloutnutí a opadávání listů, zatímco trvalé přemokření vede k hnilobě kořenů a podobným příznakům v nadzemní části. Správný a vyvážený vodní režim je proto pro zdraví rostliny zásadní. Stejně tak může rostlinu poškodit nedostatek nebo nadbytek živin. Například nedostatek železa v zásaditých půdách se projevuje jako chloróza (žloutnutí listů se zelenou žilnatinou).

Mechanické poškození, například od sekačky na trávu, stavebních prací nebo okusováním zvěří, může být také vstupní branou pro různé infekce. Je důležité chránit kmen a hlavní větve před poraněním. V oblastech s vysokým stavem zvěře může být nutná ochrana mladých výsadeb pletivem. Pečlivá péče, správný výběr stanoviště a pravidelná kontrola zdravotního stavu jsou nejlepší cestou, jak udržet váš dřišťál Thunbergův zdravý, krásný a odolný vůči všem nástrahám.