Řez a zaštipování jiřin

Řez a zaštipování patří mezi klíčové pěstitelské techniky, které nám umožňují aktivně tvarovat růst jiřin a ovlivňovat jak jejich vzhled, tak i kvalitu a množství květů. Ačkoliv se může zdát, že stříhání do zdravé rostliny je proti přírodě, opak je pravdou. Cílenými a správně provedenými zásahy můžeme podpořit větvení, docílit kompaktnějšího a keřovitějšího tvaru, získat větší a kvalitnější květy a v neposlední řadě také výrazně prodloužit dobu kvetení. Zvládnutí těchto technik je cestou od pouhého pěstování k vědomému formování rostlin a dosažení maximálního estetického efektu, který nám jiřiny mohou nabídnout.

Základní myšlenkou řezu u jiřin je usměrnění energie rostliny tam, kam potřebujeme. Každá rostlina má omezené množství zdrojů, a pokud jí dovolíme růst zcela bez zásahu, bude se snažit vytvořit co nejvíce výhonů a květů, které ale často budou menší a méně kvalitní. Strategickým odstraněním určitých částí rostliny donutíme jiřinu, aby zbývající energii investovala do menšího počtu, ale o to silnějších výhonů a větších květů. Tímto způsobem můžeme efektivně řídit rovnováhu mezi vegetativním růstem (tvorbou listů a stonků) a generativním růstem (tvorbou květů).

Zaštipování, odstraňování odkvetlých květů a řez pro vázu jsou tři základní typy řezu, se kterými se u jiřin setkáváme. Každý z nich má jiný cíl a provádí se v jiném stádiu vývoje rostliny. Zaštipování se provádí na začátku sezóny a jeho cílem je podpořit větvení. Odstraňování odkvetlých květů, neboli „deadheading“, je pravidelná činnost během celé doby kvetení, která stimuluje tvorbu nových poupat. Řez květů do vázy je pak nejen způsobem, jak si přenést krásu zahrady do interiéru, ale při správném provedení také prospívá samotné rostlině.

Pro všechny typy řezu platí jedno společné pravidlo: používáme vždy ostré a čisté nástroje. Ostrý řez se rychleji hojí a snižuje riziko infekce. Čistota nástrojů, ideálně dezinfekce lihem, je zase důležitá pro prevenci přenosu chorob, zejména virových, z jedné rostliny na druhou. Správně provedený řez je pro jiřiny stimulem, nikoli poškozením, a je jedním z nejúčinnějších nástrojů v rukou zkušeného pěstitele.

Technika zaštipování pro košatější rostliny

Zaštipování, anglicky „pinching“, je technika, která se provádí na mladých rostlinách s cílem podpořit jejich větvení a vytvoření silnějšího, keřovitějšího a stabilnějšího tvaru. Jiřiny mají přirozenou tendenci růst vzhůru na jednom hlavním stonku. Pokud tento hlavní růstový vrchol odstraníme, rostlina aktivuje spící pupeny v paždí listů pod místem řezu a vytvoří dva nebo více postranních výhonů. Tím získáme rostlinu s více stonky, která bude kompaktnější a nasadí více květů, i když o něco menších a o něco později.

Správný čas na zaštípnutí nastává, když mladá rostlina dosáhne výšky přibližně 20 až 40 centimetrů a má vyvinuté tři až čtyři páry pravých listů. Zákrok provedeme tak, že nehty nebo ostrými nůžkami odštípneme nebo odstřihneme úplný vrchol hlavního stonku, tedy terminální pupen i s nejmladšími lístky. Řez vedeme těsně nad horním párem plně vyvinutých listů. Rostlina na tento zásah zareaguje během několika týdnů vytvořením nových bočních výhonů.

Tato technika je vhodná pro většinu odrůd jiřin, zejména pro ty, které pěstujeme na záhonech pro celkový efekt. Výsledkem je bohatší a hustší rostlina, která lépe vyplní prostor a poskytne více květů vhodných pro běžný řez do vázy. U nízkých záhonových a nádobových odrůd podporuje zaštipování jejich přirozený kompaktní habitus. Naopak u velkokvětých výstavních odrůd, kde je cílem vypěstovat jeden obrovský květ na silném stonku, se zaštipování někdy vynechává, aby veškerá energie směřovala právě do tohoto jediného výhonu.

Zaštipování má i další výhodu. Rozvětvená rostlina s více stonky je často stabilnější a lépe odolává větru, protože její váha je lépe rozložena. I když se zaštípnutím mírně oddálí začátek kvetení, obvykle o jeden až dva týdny, celková produkce květů během sezóny je bohatší a delší. Je to jednoduchý, ale velmi efektivní zásah, který má velký vliv na konečný vzhled a výkonnost našich jiřin.

Odstraňování odkvetlých květů

Odstraňování odkvetlých květů, známé pod anglickým termínem „deadheading“, je nejdůležitější a nejčastěji prováděnou formou řezu během celé sezóny kvetení. Hlavním cílem této činnosti je zabránit rostlině v tvorbě semen. Jakmile je květ opylen a začne odkvétat, rostlina přesměruje svou energii z tvorby nových květů do vývoje a zrání semen. Pokud odkvetlý úbor včas odstraníme, oklameme rostlinu a donutíme ji, aby svou energii znovu investovala do produkce dalších poupat a květů ve snaze rozmnožit se.

Pravidelný deadheading tak přímo stimuluje neustálé kvetení a dokáže prodloužit sezónu jiřin až do prvních mrazů. Kromě podpory kvetení má i estetický a fytosanitární význam. Záhon plný uvadlých a hnědých květů nepůsobí hezky. Navíc odumírající a vlhké květní plátky jsou ideálním místem pro rozvoj houbových chorob, zejména plísně šedé (botrytidy), která se odtud může šířit na zdravé části rostliny. Udržování čistoty rostlin je tedy i formou prevence.

Odkvetlý květ odstraňujeme i s celým stonkem až k nejbližšímu páru listů nebo k místu, kde se větví hlavní stonek. Právě v paždí těchto listů se často skrývají nová, malá poupata, kterým tímto řezem dáme prostor a světlo pro další růst. Není správné odštípnout pouze samotný uvadlý květ a ponechat dlouhý holý stonek. Tento stonek by zaschl a zbytečně by rostlinu hyzdil. Důslednost je klíčová – tuto činnost bychom měli provádět ideálně každé dva až tři dny, protože jiřiny kvetou velmi rychle.

Je důležité naučit se rozlišovat mezi odkvetlým úborem a novým poupětem, což může být pro začátečníky matoucí. Nová poupata jsou obvykle kulatá a pevná, zatímco odkvetlé úbory, které se chystají tvořit semena, jsou spíše špičaté, kuželovité a na dotek měkčí nebo duté. S trochou praxe se tento rozdíl dá snadno rozpoznat a deadheading se stane rychlou a rutinní součástí péče o zahradu.

Řez jiřin pro vázu

Jiřiny jsou jednou z nejlepších a nejvděčnějších květin pro řez do vázy. Jejich květy vydrží při správné péči ve vodě poměrně dlouho, často pět až sedm dní, a jejich rozmanitost nám umožňuje vytvářet nádherné kytice. Správná technika řezu je důležitá nejen pro trvanlivost květů ve váze, ale také pro zdraví samotné rostliny. Pravidelný řez květů do vázy má pro rostlinu podobný efekt jako deadheading – podporuje další kvetení.

Ideální doba pro řez jiřin je brzy ráno, kdy jsou rostliny plně nasycené vodou po chladnější noci. Řezat můžeme i pozdě večer, ale ranní sklizeň je nejlepší. Vyhýbáme se řezu v poledním horku, kdy jsou rostliny mírně povadlé a ve stresu. Vybíráme si květy, které jsou téměř nebo zcela rozkvetlé. Na rozdíl od mnoha jiných květin se poupata jiřin po uříznutí ve váze již plně neotevřou.

Květy řežeme ostrým nožem nebo nůžkami a snažíme se o co nejdelší stonek. Dlouhý stonek nám poskytuje více možností při aranžování. Řez vedeme, podobně jako u deadheadingu, těsně nad párem listů nebo bočním výhonem. Tím podpoříme růst nových výhonů z těchto míst. Ihned po uříznutí vložíme stonky do kbelíku s čistou, vlažnou vodou. Tím zabráníme vniknutí vzduchových bublin do vodivých pletiv, které by bránily příjmu vody.

Před vložením do vázy provedeme finální úpravu. Ze spodní části stonků, která bude ponořená ve vodě, odstraníme všechny listy. Listy ponechané ve vodě by rychle začaly hnít, což by vedlo k množení bakterií a zkrácení životnosti celé kytice. Stonky seřízneme šikmým řezem, čímž zvětšíme plochu pro příjem vody. Vodu ve váze měníme každý den nebo obden a můžeme do ní přidat výživu pro řezané květiny, která prodlouží jejich svěžest.