Ačkoliv jsou bohyšky považovány za poměrně odolné a nenáročné trvalky, ani jim se zcela nevyhýbají různí škůdci a choroby. Včasné rozpoznání příznaků a správná identifikace problému jsou klíčové pro účinnou ochranu a minimalizaci škod. Největší hrozbu pro tyto okrasné rostliny představují především slimáci, kteří dokáží zdevastovat jejich listy během jediné noci. Kromě nich se mohou objevit i další škůdci a několik specifických chorob, včetně obávaného viru Hosta Virus X. Důkladná znalost těchto hrozeb a preventivních opatření je nezbytná pro každého pěstitele, který si chce udržet své rostliny zdravé a krásné.

Bohyška
Hosta spp.
Snadná péče
Východní Asie
Bylinná trvalka
Prostředí a Klima
Světelné nároky
Polostín až stín
Nároky na vodu
Pravidelná, vlhká půda
Vlhkost
Střední až vysoká
Teplota
Mírná (15-25°C)
Mrazuvzdornost
Mrazuvzdorná (-30°C)
Přezimování
Venku (mrazuvzdorná)
Růst a Květení
Výška
30-90 cm
Šířka
45-120 cm
Růst
Pomalý až střední
Řez
Odstraňte suché listy
Kalendář květení
Červen - Srpen
L
Ú
B
D
K
Č
Č
S
Z
Ř
L
P
Půda a Výsadba
Požadavky na půdu
Úrodná, dobře propustná
pH půdy
Mírně kyselá (6.0-7.0)
Nároky na živiny
Střední (měsíčně na jaře)
Ideální místo
Stinná místa v zahradě
Vlastnosti a Zdraví
Okrasná hodnota
Okrasné listy
Olistění
Široké, srdčité listy
Vůně
Některé druhy voní
Toxicita
Toxická pro domácí zvířata
Škůdci
Slimáci a šneci
Rozmnožování
Dělení

Slimáci a plzáci: největší nepřátelé

Slimáci a plzáci jsou bezpochyby nejčastějším a nejničivějším škůdcem bohyšek. Jejich apetit na křehké a šťavnaté listy je obrovský. Typickým projevem jejich činnosti jsou nepravidelně vykousané díry v listech a slizové stopy na rostlinách i v jejich okolí. Škody jsou největší za vlhkého počasí a v noci, kdy jsou tito měkkýši nejaktivnější. Mladé, právě rašící listy jsou obzvláště zranitelné a mohou být sežrány celé.

Ochrana proti slimákům vyžaduje trpělivost a často kombinaci několika metod. Nejjednodušší a velmi účinnou metodou je pravidelný ruční sběr, ideálně večer nebo brzy ráno s použitím baterky. Nasbírané jedince je třeba zlikvidovat. Další populární metodou jsou pivní pasti, kdy se do země zapustí kelímek naplněný pivem, které slimáky láká a oni v něm utonou. Pasti je nutné pravidelně kontrolovat a doplňovat.

Existuje také řada mechanických bariér, které mohou slimákům ztížit přístup k rostlinám. Patří sem ostré materiály jako rozdrcené vaječné skořápky, hrubý písek nebo popel rozsypaný kolem rostlin. Velmi účinné jsou také měděné pásky nebo dráty, které při kontaktu se slimáčím slizem vydávají slabý elektrický výboj, jenž je odpuzuje. Tyto bariéry je však nutné udržovat čisté a neporušené.

Z chemických přípravků jsou nejšetrnější k životnímu prostředí ty na bázi fosforečnanu železitého. Tyto granule jsou pro slimáky atraktivní, ale po jejich pozření se stáhnou do úkrytů a uhynou. Na rozdíl od starších přípravků na bázi metaldehydu nejsou toxické pro domácí zvířata, ježky a další užitečné živočichy. Prevence spočívá také v udržování čistoty v zahradě a odstraňování potenciálních úkrytů, jako jsou hromady listí, prkna nebo vysoká tráva.

Ostatní škůdci a jejich projevy

Kromě všudypřítomných slimáků mohou bohyšky napadnout i další škůdci. Jedním z nich je lalokonosec rýhovaný, jehož dospělí brouci v noci vykusují charakteristické obloučkovité zářezy na okrajích listů. Tyto škody jsou spíše estetické. Mnohem nebezpečnější jsou však jeho larvy, které žijí v půdě a ožírají kořeny a kořenový krček. Silně napadené rostliny vadnou, přestávají růst a mohou i uhynout.

Účinnou a ekologickou ochranou proti larvám lalokonosců je aplikace parazitických hlístic rodu Heterorhabditis. Tyto mikroskopické organismy se rozmíchají ve vodě a aplikují zálivkou na půdu v období, kdy jsou larvy aktivní (obvykle na jaře a na podzim). Hlístice aktivně vyhledávají larvy, pronikají do nich a usmrcují je. Jedná se o velmi cílenou biologickou ochranu, která neškodí jiným organismům.

Méně často se na bohyškách mohou objevit mšice, zejména na květních stoncích a mladých, nevyvinutých listech. Sají rostlinné šťávy a mohou přenášet virové choroby. Při menším napadení obvykle postačí mechanické odstranění, například silným proudem vody, nebo použití přípravků na bázi mýdla či řepkového oleje. Použití chemických insekticidů je většinou zbytečné.

Vzácně mohou listy poškozovat také housenky různých motýlů nebo píďalek. Jejich přítomnost prozradí okousané listy a přítomnost trusu. Většinou se nejedná o kalamitní výskyt a postačí ruční sběr housenek. Důležitá je pravidelná kontrola rostlin, která umožní odhalit přítomnost jakýchkoli škůdců v raném stádiu, kdy je zásah nejjednodušší a nejúčinnější.

Virová mozaika hosty (HVX)

Nejzávažnější chorobou, která může bohyšky postihnout, je virová mozaika hosty, známá pod zkratkou HVX (Hosta Virus X). Jedná se o neléčitelné virové onemocnění, které se projevuje širokou škálou příznaků na listech. Mezi typické projevy patří nepravidelné barevné skvrny (světlejší i tmavší), barevné „krvácení“ podél žilnatiny, propadlé nebo nekrotické skvrny, kroucení a deformace listů. Intenzita příznaků se může lišit v závislosti na kultivaru a podmínkách.

Virus se šíří mechanicky, a to prostřednictvím kontaminované rostlinné šťávy. Nejčastějším způsobem přenosu je použití infikovaného nářadí (nůž, nůžky, rýč) při dělení trsů, odstraňování listů nebo květních stvolů. Virus může přežívat na povrchu nářadí a snadno se přenese na zdravou rostlinu. Proto je naprosto klíčové důkladně dezinfikovat veškeré nástroje mezi jednotlivými rostlinami, například lihem nebo roztokem dezinfekčního přípravku.

Prevence je u HVX jedinou účinnou ochranou. Při nákupu nových rostlin je třeba si všímat jakýchkoli podezřelých příznaků na listech a nakupovat pouze od důvěryhodných a prověřených pěstitelů. Podezřelé rostliny je lepší vůbec nekupovat. Pokud se v zahradě objeví rostlina s příznaky HVX, je nutné ji okamžitě a celou (včetně kořenů) odstranit a zlikvidovat – nejlépe spálením nebo v komunálním odpadu, nikoli na kompost.

Na místě, kde rostla infikovaná rostlina, by se neměly bohyšky sázet po dobu několika let. Ačkoliv se virus nepřenáší půdou, v půdě mohou zůstat zbytky infikovaných kořenů, které by mohly být zdrojem nákazy pro nově vysazenou rostlinu. Důsledná hygiena a obezřetnost při nákupu jsou základními pilíři v boji proti této zákeřné chorobě, která může zničit celou sbírku.

Houbové a bakteriální choroby

Bohyšky mohou být napadány i různými houbovými chorobami, zejména za vlhkého a teplého počasí. Častá je antraknóza, která se projevuje velkými, nepravidelnými hnědými až černými skvrnami s tmavším okrajem. Středy skvrn mohou později vypadávat, což vytváří díry v listech. Prevencí je zajištění dobré cirkulace vzduchu mezi rostlinami, výsadba ve správném sponu a zalévání ke kořenům, aby listy zůstaly suché. Napadené listy je třeba ihned odstranit a zlikvidovat.

Dalším problémem, především v těžkých a přemokřených půdách, je hniloba kořenového krčku a kořenů. Původci jsou půdní houby (např. Fusarium, Phytophthora). Napadená rostlina žloutne, vadne, listy postupně odumírají a lze je snadno vytáhnout z půdy. Kořeny jsou hnědé, měkké a kašovité. Jedinou záchranou v raném stádiu je vyjmutí rostliny, odstranění všech napadených částí a přesazení do nové, dobře propustné zeminy. Klíčová je prevence v podobě správné přípravy půdy a zajištění dobré drenáže.

Na listech se může objevit také plíseň šedá (Botrytis), zejména na poškozených nebo odumírajících částech rostlin za vlhkého počasí. Tvoří šedé, prachové povlaky. Důležité je odstraňovat veškeré odumřelé rostlinné zbytky a zajistit vzdušnost porostu. Rez se na bohyškách vyskytuje jen zřídka a projevuje se drobnými oranžovými kupkami na spodní straně listů.

Bakteriální hniloba se projevuje tmavými, vodnatými a zapáchajícími skvrnami na listech a řapících. Šíří se především za deštivého počasí a při mechanickém poškození. Ochrana spočívá v odstraňování napadených částí a dezinfekci nářadí. Obecně platí, že zdravá a silná rostlina pěstovaná v optimálních podmínkách je vůči většině chorob odolnější.

Abiotická poškození a fyziologické poruchy

Ne všechny problémy na bohyškách jsou způsobeny živými organismy. Často se setkáváme s abiotickými poškozeními, která jsou způsobena nepříznivými vnějšími podmínkami. Nejběžnější je popálení listů sluncem. Projevuje se hnědými, suchými a papírovitými skvrnami na místech, kam dopadá přímé polední slunce. Citlivé jsou zejména kultivary s modrým ojíněním a odrůdy s tenkými listy. Prevencí je volba správného, stinného stanoviště.

Poškození mrazem je dalším častým problémem, zejména při pozdních jarních mrazících. Mladé, právě rašící listy jsou velmi citlivé a mráz je může spálit. Listy zhnědnou, změknou a jsou kašovité. Rostlina obvykle regeneruje a vyrazí nové listy, ale je oslabená a její okrasná hodnota je pro danou sezónu snížena. Ochranou je přikrytí rostlin netkanou textilií při ohlášení mrazíků.

Nedostatek vláhy se projevuje vadnutím listů a zasycháním jejich okrajů. Listy postupně žloutnou a hnědnou od špiček a okrajů. Dlouhodobý suchý stres oslabuje rostlinu a činí ji náchylnější k napadení škůdci a chorobami. Řešením je samozřejmě pravidelná a vydatná zálivka, zejména v letních měsících.

Kroupy mohou na velkých listech bohyšek způsobit značné mechanické poškození. Vytvářejí potrhané díry a trhliny, které snižují estetickou hodnotu rostliny. Tomuto poškození se dá jen těžko zabránit. Poškozené listy je nejlepší ponechat na rostlině, dokud nezačnou rašit nové, které je postupně zakryjí. Odstranění všech poškozených listů by rostlinu příliš oslabilo.