Zimování černooké zuzany

Černooká zuzana je ve své domovině, tropické Africe, vytrvalou rostlinou. V našich klimatických podmínkách se však kvůli své citlivosti na mráz pěstuje převážně jako letnička. S příchodem prvních podzimních mrazů rostliny venku uhynou. Mnoho pěstitelů si však klade otázku, zda je možné tuto krásnou popínavou rostlinu nějakým způsobem přezimovat a uchovat ji do další sezóny. Odpověď je ano, přezimování je možné, i když vyžaduje specifické podmínky a péči. Úspěšné přezimování vám nejen ušetří práci s jarním výsevem, ale starší, dobře přezimované rostliny často na jaře dříve a bohatěji kvetou.

Klíčem k úspěšnému přezimování je poskytnout rostlině správné podmínky během zimního období klidu. To znamená najít vhodné místo, které je chladné, ale bezmrazé, a zároveň dostatečně světlé. Dále je nutné rostlinu na přezimování správně připravit, což zahrnuje radikální zpětný řez a důkladnou kontrolu zdravotního stavu. Během zimy je pak péče o rostlinu minimální, ale stále je třeba ji občas zkontrolovat a velmi mírně zalít, aby zcela nevyschla.

Je důležité si uvědomit, že ne všechny rostliny jsou vhodné k přezimování. K tomuto účelu vybírejte pouze zdravé, silné a vitální jedince, kteří nejsou napadeni žádnými chorobami ani škůdci. Pokus o záchranu slabé nebo nemocné rostliny obvykle končí neúspěchem a navíc hrozí riziko, že si škůdce nebo patogeny zanesete do zimoviště, kde mohou napadnout i další přezimující rostliny. Proto je důkladná prohlídka před přemístěním naprosto zásadní.

Alternativou k přezimování celé rostliny je na konci léta odebrat řízky a nechat je zakořenit. Pěstování mladých rostlinek z řízků přes zimu je prostorově méně náročné a často i úspěšnější než uchovávání staré, velké rostliny. Na jaře pak máte k dispozici několik silných mladých sazenic, které jsou připraveny k výsadbě. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv metodu, přezimování černooké zuzany může být zajímavou a odměňující zahradnickou výzvou.

Příprava rostliny na zimní období

S přípravou na zimování je nutné začít včas, ještě před příchodem prvních mrazů. Sledujte předpověď počasí a jakmile se noční teploty začnou trvale blížit k 5 °C, je nejvyšší čas jednat. Prvním a nejdůležitějším krokem je radikální zpětný řez. Všechny dlouhé výhony se zkrátí na délku přibližně 15 až 20 centimetrů. Tento řez se může zdát drastický, ale je nezbytný. Redukuje se tím listová plocha, což snižuje odpařování vody a celkové nároky rostliny během zimy. Zároveň se usnadní manipulace a přenášení rostliny.

Po řezu následuje důkladná kontrola zdravotního stavu. Pečlivě prohlédněte zbývající části stonků a listy, zda na nich nejsou přítomni škůdci, jako jsou mšice, molice nebo svilušky, či příznaky chorob. Je velmi důležité přenést do zimoviště pouze naprosto zdravou rostlinu. Pokud objevíte škůdce, je nutné rostlinu ošetřit vhodným insekticidem ještě před přemístěním. Preventivní postřik proti houbovým chorobám také není na škodu, zejména pokud byla rostlina během sezóny náchylná k padlí.

Pokud jste pěstovali černookou zuzanu ve volné půdě, je nutné ji opatrně vyrýt s co největším a neporušeným kořenovým balem a přesadit ji do dostatečně velké nádoby. Na dno nádoby nezapomeňte umístit drenážní vrstvu. Pro přesazení použijte lehký a propustný substrát. Po přesazení rostlinu mírně zalijte, aby si půda „sedla“ kolem kořenů. Rostliny pěstované v nádobách mají přípravu jednodušší, stačí je pouze ostříhat a zkontrolovat.

Před samotným přemístěním do interiéru je také vhodné očistit nádobu zvenku od nečistot a zkontrolovat, zda se na jejím dně nebo v podmisce neukrývají slimáci nebo jiní nežádoucí živočichové. Posledním krokem je postupné přizpůsobení rostliny na změnu prostředí. Pokud je to možné, umístěte rostlinu na několik dní na přechodné místo, například do chladnější verandy nebo garáže, než ji přenesete na finální zimoviště. Tím se zmírní šok ze změny teploty a světelných podmínek.

Ideální podmínky pro přezimování

Výběr správného místa pro přezimování je naprosto klíčový pro úspěch celého procesu. Černooká zuzana potřebuje pro přečkání zimy světlé a chladné místo. Ideální teplota se pohybuje mezi 8 a 12 °C. Místo by mělo být bezmrazé, protože i krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu by rostlinu nenávratně poškodil. Vyšší teploty, například v běžně vytápěném obývacím pokoji, nejsou vhodné, protože by rostlinu nutily k růstu, ale kvůli nedostatku světla v zimních měsících by nové výhony byly slabé, vytáhlé a náchylné k chorobám.

Co se týče světla, platí, že čím více, tím lépe. Ideální jsou nevytápěné zimní zahrady, světlé chodby, verandy, schodiště nebo garáže s oknem. Okno by mělo být orientováno ideálně na jih nebo západ. Nedostatek světla je jedním z nejčastějších důvodů neúspěchu při přezimování. Pokud nemáte k dispozici dostatečně světlé místo, je možné si pomoci umělým osvětlením pomocí speciálních pěstebních zářivek nebo LED světel.

Vlhkost vzduchu je dalším faktorem, který je třeba brát v úvahu. V zimním období je v interiérech často velmi suchý vzduch, což rostlině nesvědčí a navíc podporuje množení škůdců, jako jsou svilušky. Je proto dobré občas rostlinu jemně porositt vodou nebo v její blízkosti umístit misku s vodou pro zvýšení lokální vlhkosti. Důležité je také zajistit alespoň minimální cirkulaci vzduchu, aby se předešlo vzniku plísní.

Nevhodnými místy pro přezimování jsou tmavé sklepy, kde by rostlina kvůli nedostatku světla uhynula. Stejně tak nejsou vhodné teplé a tmavé místnosti. Je třeba najít kompromis mezi teplotou a světlem – čím vyšší je teplota, tím více světla rostlina potřebuje. Pro černookou zuzanu je však nejlepší kombinace nízké teploty a co nejvíce dostupného světla, která jí umožní vstoupit do období klidu a načerpat síly na jaro.

Péče během zimního klidu

Během zimního období klidu, od listopadu do února, jsou nároky černooké zuzany na péči minimální. Rostlina je v dormantním stavu, její růst je zastaven a metabolické procesy jsou výrazně zpomaleny. Nejdůležitější je správně nastavit režim zálivky. Zálivka by měla být velmi omezená, pouze taková, aby kořenový bal zcela nevyschl. Přílišná vlhkost v kombinaci s chladem by nevyhnutelně vedla k hnilobě kořenů.

Frekvence zálivky závisí na konkrétních podmínkách v zimovišti, zejména na teplotě a velikosti nádoby. Obvykle stačí rostlinu mírně zalít jednou za tři až čtyři týdny. Před každou zálivkou je nutné důkladně zkontrolovat vlhkost substrátu. Pokud je půda i několik centimetrů pod povrchem stále vlhká, se zálivkou ještě počkejte. Vždy platí pravidlo, že méně je v tomto případě více. Sucho rostlina snese mnohem lépe než přemokření.

Během zimy se rostlina vůbec nehnojí. V období klidu nepotřebuje žádné živiny a hnojení by jí mohlo spíše uškodit. Nadbytečné soli z hnojiv by se hromadily v substrátu a mohly by poškodit kořeny. S přihnojováním se začíná až na jaře, kdy se rostlina probudí a začne aktivně růst. Během zimy je také normální, že rostlina shodí část zbývajících listů. Není to důvod k panice, pokud stonky zůstávají pevné a zelené.

I přesto, že je péče minimální, je důležité rostlinu pravidelně, alespoň jednou za dva týdny, kontrolovat. Všímejte si, zda se neobjevili škůdci, zejména svilušky, kterým se může dařit i v chladnějším, ale suchém prostředí. Kontrolujte také, zda se na substrátu nebo na zbytcích rostliny neobjevuje plíseň. Včasným zásahem předejdete větším problémům. Suché a odumřelé části rostliny je vhodné ihned odstraňovat.

Probouzení rostliny na jaře

S příchodem jara, obvykle koncem února nebo začátkem března, se dny začínají prodlužovat a intenzita slunečního svitu se zvyšuje. To je signál pro postupné probouzení rostliny ze zimního spánku. Prvním krokem je mírné zvýšení zálivky. Jakmile si všimnete, že se na stoncích začínají objevovat nové pupeny a malé lístky, je čas rostlinu přesadit do nového, čerstvého a výživného substrátu. Při přesazování je vhodné zkontrolovat kořenový systém a odstranit všechny suché nebo shnilé kořeny.

Po přesazení je možné provést ještě lehký jarní řez. Odstraňte všechny suché, poškozené nebo příliš slabé výhony, které přes zimu narostly. Cílem je podpořit růst nových, silných a zdravých výhonů ze základny rostliny. S rostoucí intenzitou světla a teploty postupně zvyšujte i frekvenci zálivky. Jakmile rostlina začne viditelně růst, je čas začít i s přihnojováním, nejprve v poloviční koncentraci, aby si rostlina zvykla.

Jakmile se rostlina plně probudí a začne tvořit nové listy a výhony, je možné ji přemístit na teplejší a ještě světlejší místo. Stále je však nutné ji chránit před přímým jarním sluncem, které by mohlo mladé lístky popálit. Postupně rostlinu přivykejte na intenzivnější světlo. Ven na konečné stanoviště se rostlina přemísťuje až v druhé polovině května, kdy již nehrozí nebezpečí mrazíků.

Před finálním umístěním ven je naprosto nezbytné rostlinu otužovat. Stejně jako u mladých sazenic, i přezimovaná rostlina si musí postupně zvyknout na venkovní podmínky. Po dobu jednoho až dvou týdnů ji každý den na několik hodin umisťujte ven na chráněné místo a postupně prodlužujte dobu pobytu venku. Díky tomuto postupu předejdete šoku z náhlé změny prostředí. Správně přezimovaná a probuzená rostlina vás pak odmění časným a bohatým kvetením.

📷  Forest & Kim Starr, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons