Štětkovec citronový není v českém klimatu spolehlivě mrazuvzdorný, a proto se obvykle pěstuje v nádobě a na zimu přenáší do chráněného prostoru. Úspěšné přezimování závisí na správné kombinaci světla, teploty, zálivky a proudění vzduchu. Příliš teplé a tmavé prostředí vede k oslabenému růstu, zatímco chladný a mokrý substrát podporuje zahnívání kořenů. Dobře zazimovaná rostlina vstupuje do jarní sezony kompaktní, zdravá a připravená k bohatému kvetení.
Příprava rostliny před přenesením
S přípravou na zimování se začíná již na konci léta. Hnojení s vysokým obsahem dusíku se omezuje, aby nové výhony přestaly bujně růst a stihly vyzrát. Zálivka se přizpůsobuje chladnějšímu počasí a pomalejšímu vysychání substrátu. Rostlina však nesmí před přenesením dlouhodobě vadnout nebo přijít o velkou část listů.
Před umístěním do zimoviště je nutné důkladně prohlédnout celou korunu. Kontrolují se spodní strany listů, úžlabí, mladé výhony i starší větve. Puklice, červci nebo svilušky se v uzavřeném prostoru rychle množí a mohou přejít na další rostliny. Zjištěné napadení je vhodné vyřešit ještě venku, kde lze korunu snadněji omýt a ošetřit.
Suché, zlomené a zjevně nemocné větve se odstraní čistými nůžkami. Silný tvarovací řez však není před zimou obvykle vhodný, protože může vyvolat rašení měkkých výhonů. Odkvetlá květenství lze odstřihnout, pokud na nich nechceš ponechat tobolky se semeny. Koruna by měla být vzdušná, ale neměla by přijít o zbytečně velké množství zdravých listů.
Nádoba se očistí od zbytků zeminy, řas a nečistot. Z podmisky nebo obalu se odstraní stará voda a ověří se průchodnost odtokových otvorů. Přenášení je vhodné naplánovat před příchodem opakovaných mrazivých nocí. Krátký slabý pokles teploty může dospělá rostlina přežít, ale riskování poškození kořenů v nádobě nemá pěstitelský význam.
Další články na toto téma
Teplota a světlo v zimovišti
Nejvhodnější je světlý prostor s teplotou přibližně mezi pěti a deseti stupni Celsia. V těchto podmínkách se růst výrazně zpomalí, ale stálezelené listy zůstávají funkční. Rostlina spotřebovává méně vody a nevytváří dlouhé slabé přírůstky. Krátkodobé mírné kolísání teploty nevadí, pokud substrát není přemokřený.
Zimoviště může tvořit nevytápěná světlá veranda, chladná zimní zahrada nebo místnost s velkým oknem. Tmavý sklep není vhodný, protože štětkovec si ponechává listy a potřebuje světlo po celý rok. Nedostatek světla vede k opadu listů a oslabení pupenů. Čím vyšší je teplota, tím intenzivnější osvětlení musí rostlina dostávat.
Při zimování v běžně vytápěném pokoji bývá největším problémem kombinace tepla a suchého vzduchu. Rostlina pokračuje v růstu, ale zimní den neposkytuje dostatek přirozeného světla. Výhony se vytahují, listy jsou světlejší a snadno je napadají svilušky. Pokud není chladný prostor k dispozici, je vhodné využít nejsvětlejší okno a případně doplňkové pěstební osvětlení.
Nádoba by neměla stát přímo u topného tělesa ani v ledovém průvanu. Prudké střídání teplot způsobuje stres a může vyvolat opad listů. Kořenový bal je vhodné chránit také před dlouhodobým chladem od betonové nebo kamenné podlahy. Pod květináč lze umístit izolační podložku, která však nesmí blokovat odtok vody.
Další články na toto téma
Zimní zálivka a kontrola zdravotního stavu
V chladném zimovišti se zalévá výrazně méně než během léta. Horní část substrátu se nechá částečně proschnout, ale celý kořenový bal nesmí vyschnout na dlouhou dobu. Množství vody se řídí teplotou, světlem a velikostí nádoby. Pevný kalendář není spolehlivý, protože jednotlivé zimní prostory se výrazně liší.
Zalévat je vhodné dopoledne vodou o podobné teplotě, jakou má zimoviště. Přebytečná voda se nechá odtéct a z podmisky se odstraní. Ve studeném prostředí není vhodné večerní zalévání, po němž zůstane kořenový bal dlouho mokrý. Každá další zálivka se provádí až po nové kontrole vlhkosti.
Během zimy se rostlina pravidelně prohlíží, i když neroste. Suchý vzduch a oslabené pletivo mohou podpořit výskyt svilušek, puklic nebo červců. První jedince lze odstranit mechanicky dříve, než se výrazně rozmnoží. Opadané listy se průběžně sbírají, aby se na vlhkém povrchu nerozvíjely plísně.
Během chladného klidového období se štětkovec běžně nehnojí. Kořeny při nízké teplotě přijímají živiny jen omezeně a soli se mohou hromadit v substrátu. Výjimkou může být rostlina zimovaná v teple pod silným doplňkovým osvětlením, která zřetelně aktivně roste. I tehdy se používá pouze slabá dávka a hnojení se řídí skutečným stavem rostliny.
Jarní probouzení a přesun ven
Na konci zimy se prodlužuje den a rostlina může začít vytvářet nové výhony. Zálivka se zvyšuje postupně, nikoli skokově. Pokud je kořenový bal silně prokořeněný, lze naplánovat jarní přesazení. Hnojení začíná až ve chvíli, kdy je nový růst zřetelný a kořeny opět aktivně pracují.
Před přesunem ven se odstraní suché nebo poškozené části koruny. Vytáhlé zimní výhony lze zkrátit, aby se podpořilo větvení a kompaktní tvar. Silný řez je vhodné spojit s dostatkem světla, jinak nové výhony znovu zeslábnou. Po každém řezu se sleduje, zda rostlina reaguje rovnoměrným rašením.
Ven se štětkovec přenáší až po odeznění rizika výraznějších mrazů. První dny stojí na světlém, ale chráněném místě bez ostrého poledního slunce. Listy vytvořené v interiéru nemají dostatečnou ochranu proti intenzivnímu ultrafialovému záření. Postupné otužování po dobu jednoho až dvou týdnů výrazně omezuje popálení.
Noční ochlazení na začátku sezony může zpomalit růst, ale dobře otužená rostlina je obvykle zvládne. Při předpovědi mrazu se nádoba přenese zpět do chráněného prostoru nebo se koruna krátkodobě zakryje. Po úplném přechodu na venkovní stanoviště se obnoví pravidelná zálivka a výživa. Správný přechod ze zimního klidu do aktivního růstu významně ovlivní množství květů v nadcházející sezoně.