Želonice šikmá se vysazuje jako trvalka, která potřebuje dobrý start, dostatek vláhy a promyšlené umístění v záhonu. Správná výsadba rozhoduje o tom, zda vytvoří pevný trs, nebo bude několik let jen přežívat. Množení je možné zejména dělením trsů, což je zároveň nejpraktičtější způsob obnovy starších rostlin. Při šetrném postupu se rostlina rychle ujímá a zachovává si přirozenou vitalitu.

Příprava místa před výsadbou

Před výsadbou je potřeba půdu důkladně odplevelit. Vytrvalé plevele, jako je pýr nebo bršlice, mohou mladé rostliny silně oslabovat. Je lepší odstranit je předem než později zasahovat mezi kořeny trvalek. Čisté výsadbové místo výrazně zjednodušuje první sezonu péče.

Půdu je vhodné prokypřit do větší hloubky, než odpovídá samotnému kořenovému balu. Želonice tvoří pevný kořenový systém, který ocení volnější a živnější prostředí. Do půdy lze zapracovat vyzrálý kompost nebo listovku. Organická hmota zlepší zadržování vody a zároveň podpoří půdní mikroorganismy.

Stanoviště by mělo být vlhké, ale ne trvale zaplavené. Pokud se po dešti drží voda na povrchu mnoho hodin, je vhodné zlepšit strukturu půdy. V těžkých půdách pomůže kompost a opatrné provzdušnění. V lehkých půdách je hlavním cílem zvýšit schopnost držet vláhu.

Před samotnou výsadbou je dobré rostlinu v květináči důkladně zalít. Kořenový bal se pak při vyjmutí méně rozpadá a kořeny nejsou vystaveny suchu. Pokud jsou kořeny stočené po obvodu nádoby, jemně se uvolní prsty. Tento krok podpoří rychlejší prorůstání do okolní půdy.

Správný termín a technika výsadby

Nejvhodnější dobou výsadby je jaro nebo začátek podzimu. Jarní výsadba umožňuje rostlině zakořenit před zimou i před hlavním obdobím kvetení. Podzimní výsadba je vhodná tam, kde půda zůstává teplá a přirozeně vlhká. V horkém létě je výsadba možná jen při velmi pečlivé zálivce.

Sázecí jamka by měla být širší než kořenový bal. Rostlina se umístí do stejné hloubky, v jaké rostla v kontejneru. Příliš hluboká výsadba může zpomalit rašení a zhoršit proudění vzduchu u báze. Příliš mělká výsadba naopak vystavuje kořeny vysychání.

Po zasazení se půda jemně přitlačí, aby kolem kořenů nezůstaly velké vzduchové kapsy. Není vhodné zeminu silně udusat, protože kořeny potřebují vzduch. Poté následuje důkladná zálivka ke kořenům. Voda pomůže půdě dosednout a zároveň sníží přesazovací stres.

Rozestupy mezi rostlinami by měly počítat s budoucí šířkou trsu. Příliš hustá výsadba vypadá rychle zapojeně, ale později zvyšuje riziko špatného proudění vzduchu. Obvykle je vhodné ponechat rostlinám dost prostoru, aby se mohly přirozeně rozvinout. V trvalkovém záhonu je lepší plánovat s dospělou velikostí než s aktuální velikostí sazenice.

Množení dělením trsů

Dělení trsů je nejspolehlivější způsob množení želonice šikmé v zahradní praxi. Provádí se u starších, dobře zakořeněných rostlin, které mají více výhonů. Nejlepší je zvolit chladnější, vlhčí den bez ostrého slunce. Rostlina pak méně vadne a lépe snáší manipulaci.

Celý trs se opatrně vyryje rycími vidlemi nebo ostrým rýčem. Kořenový systém je třeba zvedat s dostatečným množstvím půdy, aby se nepoškodil víc, než je nutné. Po vyjmutí se trs rozdělí na několik částí. Každá část by měla mít zdravé kořeny a několik životaschopných pupenů nebo výhonů.

Oddělky se vysazují co nejdříve po rozdělení. Delší ležení na vzduchu způsobuje vysychání jemných kořenů. Po výsadbě je nutná vydatná zálivka a dočasná ochrana před vysycháním. V prvních týdnech je lepší udržovat půdu stabilně vlhkou než čekat na viditelné vadnutí.

Dělení má i omlazovací význam. Starší trsy mohou ve středu řídnout a kvetení se přesouvá k okrajům. Rozdělením se odstraní slabé části a zdravé oddělky dostanou nový prostor. Výsledkem je silnější růst a pravidelnější kvetení v dalších sezonách.

Péče po výsadbě a ujímání rostlin

Po výsadbě je nejdůležitější pravidelná kontrola vlhkosti. Mladá želonice ještě nemá kořeny prorostlé do okolní půdy, proto snadno trpí suchem. Zalévat je vhodné přímo ke kořenům a raději hloubkově. Krátké povrchové zálivky nestačí k vytvoření stabilního kořenového systému.

Mulč pomůže omezit výkyvy vlhkosti a potlačit plevele. Vrstva by neměla být nahrnutá přímo na bázi lodyh, aby nedocházelo k zapaření. Nejvhodnější je vzdušný organický materiál v přiměřené tloušťce. Postupným rozkladem také zlepšuje půdu kolem rostlin.

V první sezoně není vhodné rostlinu silně přihnojovat. Důležitější je zakořenění než rychlá tvorba bujné nadzemní hmoty. Malá dávka kompostu obvykle stačí. Pokud je půda dobře připravená, rostlina si vytvoří pevný základ bez přebytečného dusíku.

Po ujmutí začne želonice růst vyrovnaněji a lépe reaguje na běžnou péči. Slabší kvetení v prvním roce není problém, protože rostlina investuje energii do kořenů. Od druhé sezony bývá efekt výraznější. Trpělivost se u této trvalky vyplácí, protože plné krásy dosahuje až po dobrém zakořenění.